Nürburgring, nejznámější okruh světa, v bankrotu. Kdo nese odpovědnost?

Na celém světě neexistuje známější okruh. A také náročnější. Tedy, původně to platilo o řízení. Nyní je nejnáročnější finančně. Postupně nastřádal dluhy ve výši 350 milionů eur (8,75 miliardy korun). A jelikož k placení se nikdo nemá, oznámilo vedení okruhu nejhorší možný verdikt – Nürburgring jde do řízeného bankrotu. Kdo za to může? Pátrali jsme!

Niki Lauda zde na konci 70. let minulého století málem uhoří při havárii, Sir Jackie Stewart dráhu rovnou překřtí na Zelené peklo. Jednadvacet kilometrů ne vždy dokonalého asfaltu totiž vyžaduje maximální soustředění od jezdce i dokonalý technický stav od vozidla. Není divu, že většina sportovních automobilek tu staví vývojová centra a precizuje své nejrychlejší modely. Nažhavená veřejnost využívá prakticky jakékoli volné minuty v našlapaném kalendáři okruhu k deklasování trasy, která proslula nulovými únikovými zónami a extrémně drahými mantinely (při sebemenší havárii platíte minimálně 1500 EUR za výjezd vyprošťovacího vozu a úklidové práce). S tím vším je však bohužel konec. Co za tím vězí? Odpovědět můžeme slovy Jean-Paul Belmonda z filmu Bezva finta: „Všiváckej lidskej faktor!“ Jak se vůbec okruh dopracoval k takové pověsti a jak to, že ji nečekaně ztratil?

Poprvé se zde začalo kutat v září 1925, když příslušné orgány shledaly závodění na veřejných silnicích v pohoří Eifel jako příliš nebezpečné. Dva roky poté byla první verze okruhu hotova, přičemž nabízela čtyři konfigurace – Gesamtstrecke (Celý ovál), Nordschleife (Severní smyčku), Südschleife (Jižní smyčku) a Zielschleife (Finální smyčku). V této podobě ovšem dráha vydržela jen do druhé světové války. Po jejím skončení se stavební aktivity začaly soustředit na Severní a Jižní smyčku.

Sedmdesátá léta a počátek osmdesátých se nesly ve znamení velké přestavby. Na jejím konci stála zcela nová trať určená pro monoposty F1. Ze staré konfigurace byla zachována jen Severní smyčka, i ta však doznala mnoha změn. Zůstalo jediné – význam okruhu. A časy na něm dosahované, které momentálně platí za stejně důležité měřítko jako akcelerace 0–100 km/h či nejvyšší rychlost. Zajímavé přitom je, že již 29 let se nikomu nepovedlo sesadit z trůnu Stefana Bellofa, který Porsche 956 dokázal prohnat 21kilometrovým okruhem za pouhých 6 minut a 11...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům