Pokud jste staršího data výroby, tak jako autor tohoto článku, zažili jste již období po roce 1977 a první globální počítačovou mánii. Spustila ji hra Space Invaders (Vesmírní vetřelci), kterou jste si mohli pustit na televizi, pokud neměli vaši rodiče kontakty a příležitost obstarat počítač Atari. Ta hra byla úžasná, snad nejúžasnější na světě – viděno našima tehdejšíma očima. Nebyla sice ve 3D (tento pojem jsme považovali za označení třetí dé, tedy jedné z tříd na základní škole), také grafika se neměla šanci přirovnat dnešním hrám z AppStore, ale základní výhodou tehdejších her byla jednoduchá obsluha. Stačilo mačkat 3 klávesy: doleva, doprava a střílej. Pro navnadění připomínka (prosím, připravte si kapesníčky na slzy nostalgie…).
http://www.youtube.com/watch?v=437Ld_rKM2s
Hra tehdy ovládla nejen domácnosti, ale i herny. První automaty s touto hrou se objevily nejprve v Japonsku (červen 1978) a ihned způsobily dočasný nedostatek 100jenových mincí. Přitom v Japonsku do té doby dominovaly hrací automaty Pachinko (obdoba nám známého pinbalu). O co vlastně ve hře šlo? Hráč kontroloval laserové dělo, které se pohybovalo horizontálně ve spodní části obrazovky. Jeho úkolem bylo postupně zničit všechny mimozemské lodě, které v originální arcade verzi tvořily formaci jedenácti plavidel v pěti řadách. Za každou sestřelenou loď obdržel hráč určitý počet bodů. Lodě se pohybovaly po obrazovce zleva doprava a zpět a postupně klesaly ve snaze přistát na povrchu planety (v tomto případě Měsíce). Rychlost přistávajících plavidel se během hry zvyšovala, takže zasáhnout jednotlivé lodě bylo stále těžší a těžší. Navíc vesmírná plavidla útočníků nebyla bezbranná, ale mohla se aktivně bránit shazováním bomb na pohyblivé dělo. Hráč se sice mohl před těmito střelami ukrýt pod některým z defenzivních bunkrů, ale ty jej zároveň limitovaly ve střelbě. Čas od času proletěla ve vrchní...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům