Londýn. Jakmile po pravé ruce zahlédneme Westminsterské opatství, odbočujeme z Victoria Street doleva a dále nás navádí už proudy zvědavců, které jdou před budovu Methodist Central Hall. Na prostranství stojí jako muzejní artefakt starší kosmický modul Saljut a nenápadný postarší muž vysvětluje, proč by lidé měli létat na Měsíc. Není to broker, nýbrž přímo zakladatel společnosti Excalibur Almaz Arthur (žoviálně také Art) Dula. Neprofesionálně působí už to, že pro vyzdvižení svého byznysu ponižuje jiný. „Náš projekt je opravdový vesmírný pobyt, skutečná expedice, nikoli vyhlídkový let jako u Bransona,“ degraduje se Dula. Chová se jako na pouti, přitom jeho firma požaduje 3 miliardy korun! Když jsme se ptali Richarda Bransona na Dulův záměr, řekl jen: “Bez komentáře. Měsíc není můj cíl.”
Odstavec v učebnici za 3 miliardy?
Na to, že by první civilista měl být vyslán na Měsíc do tří let, se vznáší nad projektem příliš mnoho otazníků. Tak například – ještě nikdo si letenku nekoupil. Dula přitom před odletem, který by měl být do tří let, vyžaduje ještě roční intenzivní výcvik. A tak dlouhý výcvik, který fakticky znamená vyzout se na rok ze svého podnikání, je způsoben kardinálním problémem: V Saljutu směr Měsíc budou jen tři pasažéři. Žádný profesionální astronaut ani jiný průvodce. Ano, ti lidé budou vydáni napospas osudu a sobě samým. To už nebudou turisté, ale dobrodruzi. Nebo sebevrazi. Co když začnou mít v kosmu zdravotní obtíže? Co když zpanikaří? Pravděpodobnost je vysoká, let trvá celé čtyři měsíce. “Nechci, aby šlo o vesmírnou turistiku,” vysvětluje nám Arthur Dula. Nabídku na cestu přitom nepředkládá lidem s kosmickou zkušeností, ale amatérům, kteří se stavu beztíže přiblížili maximálně na pouťové centrifúze. “Chci obnovit objevitelskou tradici Velké Británie, která v 16. a 17. století vysílala průzkumníky až na kraj světa pro nové vědomosti, informace a bohatství.” Srovnávat dobývání pustin na Zemi a v kosmu se ale zdá přitažené za vlasy, proto se Duly ptáme, co by tedy podle něj Měsíčňané měli dovézt za vědomosti, informace a bohatství. “Nevím, co konkrétně, ale nepochybně první osoba, kterou vyšleme na Měsíc, získá místo v učebnicích dějepisu,” nasazuje Dula všemu korunu. Za tři miliardy korun je možné mít na sto let dopředu inzerát ve všech učebnicích dějepisu, aniž by bylo nutné někam létal a dávat všanc vlastní život. Například Dave Parker z Britské vesmírné agentury pochybuje o tom, že by bylo možné civilistu připravit k takové misi za pouhý...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům