Domníváte se, že ke zbohatnutí potřebujete neotřelý nápad? Dnes vám ukážeme, že jen to nestačí. Nezbohatnete dokonce ani tehdy, když tento nápad uskutečníte. Deset lidí, které vám dnes připomeneme, mělo super nápad a také ho zrealizovali. Přesto ve většině případů umírali v chudobě, protože si neřekli o peníze. Někteří se báli, jiní to nedomysleli. Tento článek je tedy dodatečnou formální poklonou jejich schopnostem, protože my na velké lidi nezapomínáme, ale také inspirací, že umění zbohatnout je hlavně v tom umět si nechat zaplatit. Také máte nápad za miliony?
“Zaměstnanci jsou stejný živočišný druh jako vědci. Všechno, co umí, nechají za almužnu těm, kteří na tom tvrdě vydělají.” Robert Kyosaki
Edwin Drake
V polovině 19. století, kdy žil, každý velebil velrybí tuk jako palivo do lamp. Nic jiného nikdo nechtěl. Ačkoli se vědělo o ropě, ta byla příliš mazlavá a páchnoucí. Bývalý americký strojvůdce na lokomotivě, Drake, ale přečetl poznatek profesora Jamese Townsenda, že ropu lze také využít ke svícení “a kdo ví, k jakým dalším věcem ještě”. Vypravil se tedy do Pennsylvánie, kde nějaká ropa bublala ze země. Obětoval všechny své úspory na výstavbu prvního ropného vrtu. Psal se rok 1859 a Drake si postup zapsal do deníku: “Nechci ropu získávat pouhým sběrem z místa, kde vytéká na povrch. Nechci čekat. Snažím se hloubit, ale jáma se vždy zasype. Jediným řešením je umístit vrták do litinové roury. Takto se mi podařilo provrtat dvacet metrů skály.” Za den byl schopen těžit až 4000 litrů a objevil tak způsob, jak černé zlato příští stovky let dostávat na povrch – pro ty, kdo na tom vydělají.
Nápad si nepatentoval. Bál se výsměchu. Zemřel v chudobě o 21 let později.
“Osel nese náklad zlata a žere bodláky.” Thomas Fuller
Tim Berners-Lee
Google, Amazon, eBay a Facebook vydělávají miliardy. Muž, který jim to umožnil, není chudák, ale jeho čisté jmění 50 milionů dolarů je almužnou. 57letý londýnský softwarový inženýr a počítačový vědec vymyslel internet, nebo chcete-li world wide web (odtud zkratka www), v roce 1989. Současně navrhl a postavil první webový prohlížeč. “Rodiče, oba matematici, mě učili matematiku všude – i při večeři. To se nezměnilo ani po svatbě, Jane jsem poznal v práci, programátorku.” A jak přišel na internet? “V první polovině 80. let jsem Evropské organizaci pro jaderný výzkum pomáhal s dokumentací. Většina listin byla jen v jednom exempláři a na jednom místě. Souběžně je potřebovala řada oddělení, tak mě napadlo vytvořit informační systém s dálkovou sítí, ke které by měli přístup z celého domu. Následně jsem síť rozšířil k fyzikům z celého světa, aby si mohli vyměňovat data a myšlenky ohledně výzkumu vysokoenergetických jevů.” A proč to více nezpeněžil? “My, vědci, jsme přece placeni za pokrok.” V roce 2007 alespoň dostal od královny Řád za zásluhy.
“Chudí dělají charitu, bohatí podnikají. Když boháč dělá charitu, jen tak, aby mu vynesla nejméně 20 procent na reklamě.” Jeff Bezos
Charles Duryea
Kdo opravdu vynalezl moderní auto? Karl Benz? Gottlieb Daimler? Nicolas Joseph Cugnot, který sestrojil první parní vůz v roce 1769? Samá voda. Tento Američan se svým bratrem Frankem jeli roku 1892 prvním benzinem poháněným autem na světě. Zprvu skládali jízdní kola, pak je zaujal potenciál stacionárního benzinového motoru. Byli to ale spíše fanoušci a podle toho přistoupili k marketingu. Nelámali si hlavu s pomluvami, že “nové kočáry nějak zapáchají”. Jejich firma, Duryea Motor Wagon Company, zbankrotovala roku 1914 kvůli nízkým prodejům. “Vynálezci to nemají nikdy snadné. Na jejich bedrech jsou veškeré výzkumné náklady, které se prodejem nevrátí. Jejich prototypy navíc mají mnoho much a jejich jméno je tudíž spojeno s neúspěchem. Pro mě bylo snazší počkat si,” přiznal Henry Ford, který po Duryeově krachu prodal 250 000 kusů Modelu T jen v USA. “Od zničené firmy se snadno a levně odkoupí všechny nápady. Získáte know-how a vládnete světu.”
Charles Duryea zemřel jako chudák a opovrženec v roce 1938. V análech je jeho značka navždy spojena jen s první autonehodou všech dob. Stala se v roce 1913 a newyorský řidič Henry Wells vozem Duryea srazil cyklistu. Ten utrpěl zlomeninu nohy, Wells strávil noc v cele a noviny křičely palcovými titulky: “Auto, nástroj pro zločince. Kdo bude další vrah?” Být první, natož jediný, opravdu není žádný med.
“Nejdražší je vynalézat. Nejchytřejší je zachraňovat vynálezce.” Henry Ford
John Shepherd-Barron
Skot, který zemřel před třemi lety, jednu sobotu, ležíce ve vaně, lamentoval, že nestihl úřední hodiny v bance a musí čekat až do pondělí na výběr hotovosti. V té chvíli přišel na řešení! Během následného oběda předestřel řediteli banky Barclays nápad na samoobslužný stroj vydávající bankovky 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
“Něco jako výdejní automat na čokoládu,” definoval a dodal: “Říkejme tomu třeba bankomat!” Protože neexistovaly plastové karty, klienti měli vkládat vlastní šeky, speciálně chemicky ošetřené. K nim místo podpisu připojit šestimístné identifikační číslo. To nakonec Johnovi rozmluvila jeho manželka – šest čísel si prý běžná žena nemůže nikdy zapamatovat. A tak se Skot omezil jen na čtyři číslice. A vznikl PIN.
Dnes je pouze v Anglii instalováno 60 000 bankomatů, které vydají cca 3 miliardy liber ročně. Na celém světě jsou téměř 2 miliony bankomatů. Shepherd-Barron si ovšem myšlenku nenechal patentovat. Bál se, že by byl terčem vyděračů, kteří by na něm páčili, jak se dá identifikační systém přelstít. A život je více než...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům