Dnes je to rok, co na filipínskou burzu, PSE, vstoupil 31letý nejmladší podnikatel, který si kdy odvážil zapsat svou firmu do veřejného obchodování. Výstřední muž s vizáží Elvise Presleye se jmenuje Joseph Calata a jako první filipínský miliardář je živým důkazem, že lze zbohatnout se starosvětskými rodiči a zkušenostmi z MLM.
Když vyjedete z Manily, zejména v oblastech Bulacan a Nueva Ecija, kromě silnic nevidíte nic než rýžová pole, vepříny a drůbeží farmy. Je tedy logické, že právě v tomto oboru Calata podniká. Ale protože je chytrý, nevlastní ani rýžová pole, ani vepřín, ani drůbeží farmu. Vlastní firmu, bez jejíchž produktů se právě majitelé polí a farem neobejdou. Tedy na hnojiva a krmivo. Calata Corporation měla za loňský rok čistý zisk 4 miliardy filipínských pesos, asi 2 miliardy Kč. Nic moc, ale začíná.
Firma vždycky nepatřila Josephovi, nejmenovala se Calata a nenabízela toho tolik. Dříve patřila jeho matce, jmenovala se J. Melvin’s a prodávala jen drůbeží krmivo. Nebyla to firma, ale jeden krámek. Joseph a Melvin (odtud název) byli nejstarší bratři z celkových čtyř dětí, které matka potřebovala uživit a krámek měla pro to. “Maminka byla ze staré školy. Dala mě do katolické chlapecké školy v Bulacanu, prý abych byl hlavně poslušný. A pak prý budu v životě potřebovat ještě jednu věc. A tak jsem musel studovat matematiku na De La Salle University, abych prý uměl spočítat, kolik vrátit zákazníkům. Měl jsem nalinkovaný život,” vzpomíná Joseph.
Kromě matematické teorie ovšem poznal i praxi. Nejlepším žákům totiž matikář doporučil, aby “v rámci cvičení” nabízeli lidem vitaminy a potravinové doplňky a zdokonalili se tak v podnikání. Podle toho prý dostanou známky. Nebyl to až tak ušlechtilý muž, byl totiž ve struktuře MLM firmy. A studenty si zapsal do své sítě. Pro Josepha to však byla velká škola. “Naučil jsem se manažovat spolužáky i vést semináře tak, abych jim maximálně pomohl v úspěšném prodeji. Za prvních měsíců jsem dostal 400 000 pesos na provizích,” chlubí se Joseph. V přepočtu na koruny: 200 000. Příjemné na studenta. “Především jsem však pochopil, že k podnikání ani nemusíte nic vymýšlet ani vyrábět. Jen převezmete informaci o výhodách zboží, případně vlastní zkušenost, a referujete lidem. Na nich je rozhodnutí, zda koupí.”
Pak přišla srážka s matčinou realitou. “Zatímco v MLM jsem neustále přemýšlel, jak rozvíjet síť a vydělávat stále víc, matka ve svém krámku fungovala opačně. Přijel dodavatel s krmivem, nechala ho složit na hromadu, z druhé strany vážila krmivo zákazníkům, přebírala peníze a strkala je do hrnce nebo šuplete. Protože pro ni zásadnější byli dodavatelé, se kterými souběžně vyřizovala objednávky na další dny, zákazníky vyřizoval její pomocník. Jemu prošlo rukama veškeré krmivo i veškerá tržba. Neexistovaly účty, pokladna, inventura. Jestliže matka odběhla, neměla šanci zjistit, zda ji pomocník neošidil a na tržbách mělo být ten den 20 000 nebo 30 000 pesos. Po zavíračce vyplatila pomocníka a zbytek odnesla do banky. Na horší časy, říkala,” popisuje Joseph. “Pak mě postavila místo sebe. Neuměl jsem si představit, že bych takto prožil celý život jako ona, šest dní v týdnu, a pak to zase předal jako horký brambor svému dítěti. “Řekl jsem: Mami, takhle obchod nevyroste, musíme ho profesionalizovat.” Ona, že je to moje, ať si dělám, co chci.”
A tak začal.
Joseph zakoupil počítač s účetním programem. “I pro mě to byla...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům