Každý z miliardářů má jednoduché motto. Pozoruhodné je, že jejich myšlenky, kterými se při své cestě za úspěchem řídí, mnohdy vyjadřují opak pocitů, přání a činů chudých. Bohatí tvrdí: Není to náhoda. Chcete-li se vymanit z průměrnosti, musíte dělat věci jinak než průměr. Časopis FC obsáhle vysvětluje jak. Miliardáři to umějí říci i jednou větou.
“Pokud žiješ podle názorů ostatních, jsi mrtvý.” Carlos Slim Helú
Co naopak dělají chudí: Rádi žijí podle druhých. Zakládají si na tom, co o nich okolí říká = vědomě či nevědomě se nechají okolím manipulovat jako loutky. Bojí se toho, co si o nich kdo pomyslí, co tomu řekne atd. Obětují vlastní život a stejně jsou terčem pomluv.
Druhý nejbohatší muž světa se vždy vyhýbal zaměstnaneckému poměru, váží si svého myšlení a raději přijme odpovědnost za vlastní chyby, než by platil za kiksy cizích: “Dát se vést je alibistické a pohodlné do chvíle, než se polekáte, kam Vás cizí směr zavedl. Pak Vás může dotyčný opustit a Vy neznáte cestu zpátky. Cítíte se staří, marní, nejistí. Sedíte ztraceni na bobku a čekáte na jedinou možnou spásu – jiného vůdce, který Vás odvede, ale možná do ještě větší temnoty.” Mexičan přiznává, že kvůli samostatnosti si vytrpěl své. Okolí se mu posmívalo. Šel jinou než obvyklou cestou, potřeboval vůli, vizi a vytrvalost. Podnikal, když se ostatní báli podnikat. Nakupoval, když ostatní prodávali. A prodával, když ostatní nakupovali. Na rozdílu tak vždy vydělal. Uplynulé tři roky byl nejbohatším mužem světa, dnes má 63,3 miliardy dolarů. Jeho příběh je v novém FC.
“Prostě miluju, když lidé říkají, že něco nedokážu. Po ničem jiném se necítím lépe, protože celý život mi lidé vtloukali, že jdu špatnou cestou.” Ted Turner
Co naopak dělají chudí: Nechají si namluvit, že nejsou dost dobří, nemají na to, nedokážou to. A k dovršení ironie nejčastěji od těch, kteří sami ničeho nedosáhli.
Zakladateli televizní stanice CNN se to říká. On už posměváčkům předvedl, že neměli pravdu. Stal se tak zámožným, že většinu jmění slíbil odkázat na charitu. Ale co si má počít člověk, který je teprve na začátku a okolí ho již odrazuje? “Je to test charakteru. Jste-li odolní, každý projev nedůvěry vnímáte jako důvod navíc to dokázat. Jste-li slabí, necháte se odradit. Je vhodné mít “odrazovače” často na očích. Už kvůli nim to budete chtít zvládnout. Vůle Vám nedovolí prohrát, jinak by navždy měli převahu.” Už John D. Rockefeller ve své hádance říkal, že nevíra ubližuje víc než ďábel. Bohatí ale potřebují, aby se jim nevěřilo. Je to pohonná směs. Ale pozor, je jedovatá. Při špatném zacházení může otrávit. Nenechte se otrávit, když Vám jiní nevěří. Dokažte jim, že Vás podceňují předčasně. Jejich jedy nepojídejte. Použijte je jako benzin do karburátoru a rozjeďte to!
“Jen ti, kteří spí, nedělají chyby.” Ingvar Kamprad
Co naopak dělají chudí: Bojí se příležitostí, protože se bojí chyb. Změny vnímají jen k horšímu. Až tolik si nevěří, že si nepřipouštějí úspěch. Svou šanci prohrávají bez boje.
Majitel nábytkářského gigantu IKEA má zajímavou teorii o prospěšnosti dílčích porážek. Nazývá ji Teorie elektrického plotu. “Správnou životní cestu lemuje elektrický ohradník. Kdykoli z ní vybočíte, dostanete ránu. Je tedy užitečné dostat ránu, protože víte, že jste sešli z cesty. Chybu můžete ihned napravit a vydat se dál.” Podle Kampradovy teorie je hloupé a nelogické, když životem “upozorněný” člověk znejistí...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům