Děkuji všem luštitelům Rothschildova hlavolamu, kteří po přečtení bankéřova výkladu první správné odpovědi ještě korigují své pohledy na otázky číslo 2 a 3. Dnes si zodpovíme druhou.
2. Jak může jiným z chudoby pomoci chudák, který ani králi nepomohl zbohatnout a jen mu vrátil to, co mu král svěřil (de facto 100 vyhublých ovcí)?
Většině z našich čtenářů byla odpověď jasná. Chudák objevil způsob, jak ovce nakrmit. Jednou provždy. Proto není podstatné, že králi vrátil jen 20 nakrmených ovcí a on je mohl směnit jen za 100 vyhublých ovcí. Dá se předpokládat, že i tyto vyhublé ovce by náš pasáček opět nakrmil, a tak vzniklo krmicí “perpetuum mobile”.
Podívejme se však na problém ještě z jiného, důležitějšího úhlu.
Lidé často dají na čísla. A pomíjejí podstatu. Povšimněte si, že náš chudák se králem stal poté, co OBJEVIL způsob, jak nakrmit ovce. Nebylo podstatné, pro kolik zbývajících ovcí. Když lidé začínají podnikat, dělají tu chybu, že se poměřují. Deptá je, že nemají obraty jako soused. Auto jako soused. Počet klientů jako soused. Podstata je ale jinde.
Když Vám akcionáři svěří velkou firmu a Vy ji neuřídíte, znamená to snad, že jste neúspěšný manažer? Vůbec ne, jen zatím neuřídíte tak velkou firmu. Příklad pro lepší představu: Pasáček vepřů chce uhlídat 100hlavé stádo. Ale neuhlídá ho. Pokud má pod čepicí (a tolerantního sedláka), zkusí to s 10hlavým. A když nezvládne ani to, ať začne klidně i s jediným pašíkem. Na počtu nezáleží. Abyste se odrazili ode dna, musíte nejprve na to dno vůbec došlápnout. Pak můžete pochopit KNOW HOW. Když pasáček zjistí, jak efektivně ovládat jednoho vepře, může si přibrat druhého,...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům