“Jsem příliš starý na to, abych podnikal. Je mi pětatřicet.”
“Mám početnou rodinu, nemůžu si dovolit riskovat.”
“Nemám dostatečné vzdělání, jsem proti jiným outsider.”
Kdykoli obdržím mail tohoto znění, vzpomenu si na příběh člověka, který všechny domněnky postavil na hlavu jednoduše tím, že místo toho, aby se litoval, jednal.
Asa Candler se narodil jako jedno z 11 dětí v americké venkovské rodině poloviny 19. století. Otec byl zdatný plantážník. “Nakonec bylo jedno, jestli je úspěšný, nebo ne. V každém případě potřeboval naše ruce,” píše v pamětech Candler, který v 10 letech předčasně ukončil školní docházku a žil na poli. Ne dlouho. Byl zvědavý a takový člověk se všude má co naučit. Mladý Asa porozuměl plodinám a rostlinám. Začal se zajímat o lékárnictví a přestěhoval se za farmaceutickou prací do Atlanty.
I on se roku 1885 dočetl v atlantských novinách o tzv. Francouzském víně, jehož základem byla směs z listů peruánské rostliny koka. Také lékárník, jinak válečný veterán John Pemberton, posléze ustoupil od alkoholu a příměs vína nahradil esencí z kolových ořechů, obsahujících kofein, a tím se nabídl název Coca-Cola.
Candler byl svědkem toho, jak Pembertonův projekt po dvou letech zkolaboval. Nebyl to nápoj k uhašení žízně, nýbrž v lékárnách prodávané mozkové tonikum, který bylo převážně nutné ředit vodou. Pemberton nabídl výrobní formuli k prodeji.
Candler ji koupil. Za veškeré úspory. Tehdy 2300 dolarů.
Bylo mu “již” 36 let. Navíc nebyl sám, již byl ženatý a s Lucy Elizabeth Howard měl čtyři syny a dceru, celkem 5 dětí. “Lucy to nemohla pochopit. Jak prý mohu uspět, když přede mnou někdo neuspěl? Ale žádní dva lidé nejsou stejní. Svět je ohromná stavebnice a každý v ní máme své místo, jen ho cítit, najít. Opičit se nemá smysl, nejsme ničí klon. Stejně ani nikdo jiný nemůže porozumět našemu počínání. Proto je svět tak rozmanitý a každý může uspět, jen když si jde za svým a nežije podle názorů a potřeb jiných,” napsal Candler, tehdy jistě “podnikatelský sebevrah”.
Kolik z vás, vážených čtenářů, by učinilo stejný krok, aniž by mělo dnešní znalost, že Coca-Cola je černé zlato? Anebo jinak: Jak to, že dnes víme, že Coca-Cola je černé zlato? Odpověď je prostá: Protože to Candler ZKUSIL.
Je jedním z těch lidí, nad jejichž úspěchem dnes máváme rukou, že to bylo jasné a každého by to napadlo. Nelze to vyloučit, možná to opravdu napadlo kdekoho, ale jen on to REALIZOVAL. V životě se nehraje na záměry, ale na činy.
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům