Problémy. Jak na Vás to slovo působí? Máte sevřený žaludek? Škoda. Problémy přinášejí příležitost. A velké problémy velkou příležitost. Nevěříte? Máme důkaz.
“Před přečtením tohoto článku jsem měla tolik problémů, že jsem neměla myšlenky na podnikání. Po přečtení tohoto článku jsem si uvědomila, že mám tolik problémů, že bych měla myslet na podnikání,” napsala nám čtenářka Jana S. a má pravdu.
Život už je holt takový, že přináší jeden problém za druhým. Buď nad nimi můžeme bědovat, nebo je řešit. Alternativa “B” má tu výhodu, že vyřešíme-li kterýkoli z nich, najdeme tak cestu pro jiné. V tom je podstata podnikání. Jedni problémy řeší, druzí za řešení platí. A tři Angličanky ukázaly, jak na vlastním trápení postavit byznys.
“Kdykoli se díváme kolem sebe a nevidíme řešení, je to tím, že uvízlo v nás samotných.” Sarah Tremellen
Sarah Tremellen měla život jako podle všeobecné šablony. Po škole pracovala, dělala průzkumy pro televizi a rozhlas, a v 25 otěhotněla. Jenže co se nestalo! Její dekolt v požehnaném stavu narostl do velikosti G a absolventka Cambridge tonula ve frustraci, protože ne a ne objevit obchod, který by nabízel větší košíčky než D, a pokud je nabízel, v otřesném babičkovském designu. Musela si podprsenku ušít sama. “Zprvu jsem se dotazovala maminek s podobnými problémy. Když jsem svůj problém vyřešila a ony se ptaly, kde jsem sehnala tak zajímavý kousek, měla jsem vlastně první zákaznice!” říká zakladatelka značky Bravissimo.
Dnes jí je 44 let, její firma zaměstnává 350 švadlen a šije spodní prádlo o velikosti košíčků až 40JJ! Ačkoli nežije v Londýně, ale v nemetropolitním středoanglickém hrabství Warwickshire, zásobuje obdařenější ženy v celé Británii i za lamanšským kanálem. Její roční tržby přesahují 30 milionů liber, tedy téměř miliardy korun!
“Když se chceš s někým poradit o svých problémech, předně si všimni, jak on sám zvládá ty svoje.” Isokratés
41letá Lucinda Bruce-Gardyne sice dosáhla majetku 20 milionů liber, ale určitě by v této souvislosti nepoužila spojení “díky synům”. “To víte, že bych byla raději chudá, ale se zdravými dětmi.” 13letý Angus a o dva roky mladší Robin jsou totiž celiaci, alergičtí na normální obilninový chléb s obsahem lepku. Ať jí angličtí pekaři mazali med kolem úst jakkoli, pokaždé se osypali a div ne zadusili. A tak se jako matka v domácnosti ponořila do kuchařských a lékařských knih a tři roky zdokonalovala vlastní recept na bezlepkové pečivo. “Chtělo se mi křičet “heuréka!”, když si kluci poprvé pochutnali bez jakýchkoli zdravotních následků. Náhle jsem si uvědomila, co držím v ruce. Formuli na řešení problémů mnoha maminek. Nemohla jsem si to nechat pro sebe, začala jsem péct i pro jiné.” Firmu Genius Foods...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům