Zažili jste někdy okamžik, kdy už jste nemohli dál? Kdy Vám bylo něco neskonale líto, nebo děsná hanba? Časopis FC je i pro ty, kdo potřebují otočit stránku životní knihy.
Jako tento playboy. Jean Paul Getty měl příliš snadný až kluzký život. Ve 24 letech po univerzitě hned nastoupil do otcovy ropné firmy. Záhy vydělal svůj první milion dolarů a v 26 letech usoudil, že má víc, než kdy spotřebuje. Oznámil, že si bude už jen užívat.
George Franklin Getty tehdy synovi do očí řekl, že jej zklamal a ví, že jeho celoživotní dílo zruinuje. Později 38letému a již třikrát rozvedenému Jeanu Paulovi odkázal jenom 5 procent svého majetku, 500 000 z 10 milionů dolarů. Větší morální facku, která by syna probudila, mu nemohl dát. Sebral se a v roce 1957 se stal nejbohatším mužem světa.
Poté napsal: “Když už se nedá najít důvod, proč v něčem pokračovat, je tím současně definován důvod, proč začít znovu. Pozor, je rozdíl mezi tím vzdát se a začít znovu ve správném směru. A existují tři kouzelná slovíčka, která pomohou: Od této chvíle…”
Takže, od této chvíle…
Nechte věci, které nedokážete kontrolovat, odejít
Některé mrtvé věci zůstávají součástí našeho života jen proto, že o nich přemýšlíme. Getty přitom tvrdil: “Pozitivní věci se dějí od chvíle, kdy se oprostíme od negativních.” Přestaňte se držet toho, co Vás zraňuje, a uvolníte místo pro to, s čím se cítíte dobře. Nedovolte, aby to, co je mimo Vaši kontrolu, interferovalo s tím, co máte moc změnit.
Přijměte realitu
Život je vlastně jednoduchý. Všechno se děje ve správný moment, ani dřív, ani později. Za vše, co ztrácíte, něco jiného dostáváte. A za vše, co dostanete, něco jiného ztratíte. Nemusíte to přijmout, ale je snazší, když to přijmete. Druhý nejbohatší muž současnosti Carlos Slim Helú, s nímž přinášíme velký rozhovor v příštím vydání časopisu FC, říká: “Když už musím platit, platím s úsměvem.” Přijetím reality změníte svůj pohled. Přijetím vlastní chyby se otevřete i ponaučení. Růst člověka není možný bez chyb a bez změn.
Najděte něco dobrého
Christy Walton, nejbohatší žena současnosti, učila syna Lucase sbírat se ze dna touto metaforou: “V jeskyni, kam člověk spadne, je tma a zima. Nesmí plýtvat energií na to, aby se snažil někam prohrabat. Mohl by se tam také zahrabat. Měl by naslepo napřímit ruce a hledat záchytný bod. Ten sevřít, svou tělesnou teplotou zahřát a rozzáří se jako lucerna, která ukáže cestu ven.” Na objasněnou: Tím záchytným bodem v průšvihu je něco dobrého, něco, co svým hřejivým smířením dokážeme obrátit ve svůj prospěch.
Odpočinout a nabrat nový...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům