V 16 letech jsou nejmladšími zaměstnanci aneb Proč mladí nedostávají šanci

Dříve špatně sháněli práci jen staří – ačkoli měli největší zkušenosti. Poté na blacklist přibyly ženy po mateřské, v těhotensky třaskavém věku kolem třicítky, pak čtyřicítky, padesátky. A dnes už i mladí. Můžete mít jakkoli vysokou školu, ale šanci nemusíte dostat, protože Vám chybí dostatečná praxe. Jenomže bez praxe se praxe nezíská.

Za socialismu dostávali absolventi škol automatickou umístěnku do státních podniků, aby nabrali zkušenost. V kapitalismu studenti balancují na hraně zákona, aby na sebe upozornili. Microsoft zaměstnal tohoto 16letého Ira. Jake musel hackovat, aby prokázal, že je lepší než programátoři Microsoftu. Vloupal se na servery hry Call of Duty: Modern Warfare 2 a shromáždil data o uživatelích. “Jinak bych šanci nedostal,” omlouval se.

Intel nyní zaměstnal 16letého Američana, kterého okolí odepisovalo kvůli Aspergerově syndromu. Joey má kvůli nemoci problém s přáteli. Ne vždy rozumí mimice a gestům, odmalička se vyhýbá dotekům i s rodiči, těžko navazuje oční kontakt. Přesto je chytrý a má sen být elektroinženýrem. Ve svém zakletí dokázal vyrobit desku Arduino, platformu k vytváření samostatných interaktivních zapojení, počítač na solární pohon a plastový vzdušný kanón, který střílí marshmallows a zaujal i prezidenta USA Baracka Obamu.

Intel ještě neměl mladšího zaměstnance. Umístil ho do New Devices Group, divize na vývoj nových přístrojů. “Mladí potřebují příležitost. Neuspět, když nic neumím, prosím. Ale ani nedostat šanci, je otřesná vizitka tohoto světa, kde se lidé měří jen okamžitým přínosem, ne potenciálem,” řekl šéf Intelu Brian Krzniach. Časopis FC fandí všem, kdo se nebojí vlastního úspěchu, bez ohledu na dobu. Joey Hudy nám věnoval rozhovor.

Joey, v čem myslíš, že jsi výjimečný?

“Pro okolí to, že do srpna ještě chodím na střední a že mám Aspergerův syndrom.”

Promiň, ale pro mě nejsi výjimečný ani věkem ani nemocí. Chci vědět, co je důležité pro Tebe.

“Rád stavím, programuji, navrhuji. Žiju v Arizoně s mámou, tátou a sestrou Elizabeth. Mám dva životní sny. Nadále dělat to, co dělám rád, a nadále žít s těmi, které mám rád.”

Tvými sny je to, co zažíváš teď?

“Ano, snažím se každý den žít tak, abych nebyl nešťastný.”

Co jsi vyrobil jako první?

“Ve třinácti katapult. Ze dřeva.”

Jak tě napadl ten marshmallownový kanon na stlačený vzduch?

“Z nudy ve škole. Měl jsem PET lahev na vodu, stlačeným vzduchem jsem střílel malé věci. Pak jsem se rozhodl pro něco většího. Na internetu jsem nenašel, že by to...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům