Káva je třetí nejlepší byznys. Po čaji a vodě. Někde mají lepší, jinde horší. Proč si ale žádný bar nebo restaurace nezakládají na tom, jaký mají kávovar? Proč by se z něj nemohl stát magnet, který přitáhne lidi více než předražená káva? Když mohou přední restaurace prosklívat své kuchyně a nechat hladové hosty otevřeně vychutnávat, jak se dělá jejich pečínka, proč by podobným zážitkem k pokoukání nemohla být i příprava kávy? Opravdu musí být kávovar tak nezajímavou věcí, že ji baristé ukryjí za barpult?
Možná to platí u většiny přístrojů. U tohoto si host rád připraví šálek sám!
Tedy, já určitě.
Vlastně si o to tento obor tiše říkal už léta. Káva přece slouží k nastartování. A rychlý start nabízí motor formule jedna. Jak to funguje u kávovaru? Nalijte směs do sacího potrubí a vložte šálek pod výfuk. Pár taktů a za chvíli jedete na kofeinu. Espresso Veloce je jediný kávovar, který v případě poruchy patří do garáže nebo autoservisu.
Nemusíte být znalec, abyste ocenili motor typu OHC. Dvě řady válců svírají ramena písmene V a replika je tak precizní, že zboku nechybí ojnice pro řízení ventilů shora. Použity jsou materiály ze závodního světa – titan, hliník a nerezová ocel, která je na koncovkách výfuků modřená, jako kdyby ošlehaný agregát vážně vytáhli zpod kapoty.
Ručně se skládá 90 součástek, což omezuje...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům