Své Ferrari potřebujeme všichni, říká muž, který pronikl do myšlení bohatých

“Nebýt snů, nemáme po čem toužit, kam kráčet, čeho dosahovat.” Bill Gates

Před 10 000 čtenářů sdílelo na sociálních sítích náš článek Proč být bohatý: Krutá realita ve vtipech, kde připomínáme mimo jiné 100 rozdílů v přemýšlení mezi průměrnými a bohatými, jejichž autorem je bývalý atlet Steve Siebold. Pokud sníte o zbohatnutí, ale nejste si jisti, jak vydělat miliony, nebo ještě lépe miliardy, jste na tom právě jako Siebold před 30 lety, když začal studovat bohaté. Nakonec se bohatým stal sám, protože začal myslet i jednat jako oni. Dnes říká: “Je nejvhodnější doba kopírovat je. Většina z nich totiž rozkvetla v krizi.” (Jakkoli se Vám to zdá nesmyslné, právě nejbohatší Čech Petr Kellner zažívá v těchto dnech vůbec rekordní nárůst majetku – psali jsme včera zde).

Ačkoli Steve Siebold není přímo byznysmen, některé jeho zkušenosti, názory a pohledy, které poskytl v obsáhlém rozhovoru, stojí za zamyšlení.

Jak vypadal Steve Siebold tehdy před 30 lety, v roce 1984?

“Zlomený vysokoškolský student. Přál jsem si být bohatý, ale necítil jsem, že bych na škole dostával informace, které by mi měly pomoci. V přednáškách zaměřených na obchod profesoři dokonce pomlouvali a ponižovali bohaté. Pochopil jsem, že jejich hodiny jsou víc o egu a neuspokojených ambicích. Pokud nepřednáší kapacita, která něco dosáhla v praxi, je to promarněný čas, to raději poslouchejte žebráka na nároží, ten ví o vydělávání víc. Začal jsem se ohlížet po venkovních zdrojích informací, dokud se nenašel první milionář ochotný promluvit si se mnou a nechat mě nahlédnout do svého myšlení.”

Trvalo to dlouho?

“Ano, bylo mi devatenáct, byl jsem z praktického pohledu dítě a neznal jsem nikoho bohatého. A když už jsem někoho takového oslovil, neměl na mě čas. Zjistil jsem, že většina bohatých není jako Donald Trump, ale přesný opak. Chtějí mít klid, věnovat se práci a nemají potřebu se chlubit. Když to udělají, chodí za nimi lidé i média. Vyřešil jsem to slibem, že bez jejich svolení nikde nezveřejním jejich jméno. Mimochodem, to svolení jsem dostal od naprosté menšiny. O jména mi nešlo. Začal jsem více studovat obsah jejich...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům