3. Buďte soucitní
Rejdištěm jedovatých lidí jsou veřejné prostory a hlavně hromadná doprava. Kolikrát už jsem byl přetažen francouzskou holí, když jsem dobrácky pouštěl sednout invalidu! “Mám právo sedět, Ty svině,” urážela všechny v pražském metru památná žena, která přitom seděla. Člověku je podobně toxických lidí v zásadě líto. Bývají v těžké depresi, v psychické či fyzické nemoci a nenávidí kdekoho. Ale stále je nutné oddělit jejich život od toho, jak se chovají k okolí.
Když necháme lidi, ať nás tlučou nebo urážejí jen proto, že jsou bez nálady, jednak si navyknou na tuto ventilaci a jednak nám vezmou veškerou energii, aniž sami nějakou získají. Z toho plyne, že nikomu nepomůžeme, budeme-li promíjet jeho neodpustitelné chování. Spousta z nás denně prochází velkými těžkostmi, pálí je v sobě a ven vypouští katalyzátorem, takže neotravuje okolí.
Soucit je možný jen tam, kde jsou hranice. Nastavte si meze vlastního vkusu. A pokud soucit nepomáhá, začněte konat následné nekompromisní kroky.
http://www.youtube.com/watch?v=RycTg9zu0gg
4. Přestaňte předstírat, že znečišťování je v pořádku
Moje kamarádka má zakomplexovaného šéfa. Nedosáhl jejího vzdělání. Už to je pro malého člověka s velkou mocí dostatečný důvod, aby zle plival, protože jinak svou autoritu neuplatní. Proto v jejich kanceláří probíhá tato...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům