6. Ignorování sama sebe
Proč opustit zaměstnání nebo vztah, kde se cítím špatně?
Proč si vytvořit vlastní prostředí, kde se budu cítit lépe?
Jakkoli se tyto otázky zdají banální, lidé si je pokládají.
Svůj žaludek plníme tím, na co má chuť. Stejně křičí hlady mysl, srdce, duše. Všichni chtějí dostat to, co mají rádi. Jsme rukojmím svých vlastních orgánů. Ale vracejí nám to štěstím. Poděkováním za to, že jsme se jimi nechali vést.
Obvykle se cítíme nejvíce naplněni tehdy, kdy přestaneme přemýšlet a jdeme za intuicí. Za vášní. Za touhou. Za pocity. Tam, kde se rozumově ztrácíme, se mentálně nacházíme. Rozum nám rád říká, že dnešek je hranice, za kterou se již nedá jít. Pravda je opačná. Naše přítomnost je na hony vzdálená tomu, co je možné. Jakkoli se to vzpírá rozumu, platí to ve vědě a technice, stejně jako v nás samotných. Nezříkejme se proto ničeho, co nás vede kupředu, byť tomu možná nerozumíme. Člověk jedoucí na vášeň je nejsilnější a nejšťastnější.
7....
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům