Proč rodiče neustále chtějí, aby dítě jednalo podle nich? Proč chtějí, aby bylo stejné jako oni? Dítě je přece tak jiné, že s rodiči nemá shodnou ani DNA. Odmalička vyrůstá v jiné době, sbírá jiné druhy zkušenosti, formuje si jiné myšlení. Proč rodiče naopak neocení jeho jinakost? Proč mu udílejí rady už dávno prošlé? Opravdu dítě mimo jiné schopné pracovat s internetem a na Macu potřebuje školit od člověka, který nechápe sociální síť a hrál si ještě na Atari? Nemělo by to být naopak a děti v mnoha směrech učit své rodiče?
Byl rok 1994. Mého spolužáka vyhodili z práv. Zhroutil se mu svět. “Rodiče mě zabijou. Bez vejšky prý skončím pod mostem,” naříkal. Rodiče měli pravdu. Kamarád opravdu skončil pod mostem hned druhý den. Rodiče ho totiž vyhodili z bytu. Mezi nimi a synem se vytvořila hluboká propast.
Rok 2014, dvacet let poté. Tentýž kamarád mi ukazuje svůj nový luxusní vůz v barvě titanového plotu, který obíhá jeho dům nad Prahou. Jeho rodiče žijí v podnájmu ve starém domě pod Nuselským mostem. Nebýt štědrosti svého syna, z důchodu by ani nevyžili. Oba vysokoškolsky založení, bývalí vědečtí pracovníci. Jejich syn se žádným diplomem nikdy neměl potřebu legitimovat, protože neměl žádného nadřízeného, který by ho školil, tak jako rodiče,...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům