Dokážu pochopit, že nám jiní chtějí ublížit. Ale nedovedu pochopit, proč si ubližovat necháme. Nebo dokonce, že si ubližujeme sami… Neuvědomujeme si, o jakou sílu jde. Hádankou Johna Davisona Rockefellera jsem Vám to chtěl naznačit.
Bůh je všemocný, ale v jednom případě nad námi nemá žádnou moc. Když v něj přestaneme věřit.
Zlo je silné, silnější než dobro. Dokáže i usmrtit. Ale nedokáže všechno. Ani celé oceány zla nedokážou potopit loď, dokud se voda nedostane dovnitř – tedy dokud věříte sobě a v sebe. Naopak nevíra, kterou vpustíme do sebe, může být ničivější než všechno zlo světa.
Chudí (neúspěšní) lidé toho věru mnoho nemají, ale jedno přece. Ubývající víru. Přestávají věřit v sebe, v to, že dokážou věci zvrátit.
Zato bohatí (úspěšní) nevíru přímo potřebují. Pohání je posměšky a proroctví, že něco nedokážou. Že na něco nemají. Jsou z téhož těsta jako chudí, ale na rozdíl od nich rádi prověřují své hranice a překonávají své limity. Pracují na sobě, protože jen tak se roste.
Nevíra je odpovědí na hádanku Johna Davisona Rockefellera a také odpovědí na lidský úspěch i neúspěch. Ve víře, která přebije naši nebo cizí nevíru, začíná touha být lepší a čin, který k tomu vede. Bez víry / nevíry, tohoto mimořádného elementu, neuděláme žádný krok kupředu, který by nás donesl tam, kde jste ještě nikdy nebyli. Bez víry, která přebije naši nebo cizí nevíru, nikdy neuspějeme. Úspěch se nikdy nerodí náhodou, nepadá z nebe. Za každým je touha, čin...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům