V Dubaji jsou zocelení posměšky, které z celého světa vyslechli. Že je Dubaj umělý svět, že letecká společnost Emirates nebude mít budoucnost, když spojuje jen Dubaj s jinou destinací a nikdy nespojuje dvě cizí letiště. Takže každý, kdo letí s Emirates mezi dvěma různými zeměmi, musí přes Dubaj. Z Prahy to nejde přímo do Ameriky, Asie, Afriky, Indického oceánu. I z Prahy jinam do Evropy musíte přes Dubaj.
Už jsem psal, že šejkové myslí hlavou. Dubaji tento systém zajišťuje návštěvnost, Arabům obživu. Když Vám nenavazuje let, musíte v Dubaji déle vyčkat a více utratit. Ze stopover noclehárny se dokonce stala cílová stanice s atrakcemi a službami, které nikde jinde nenajdete.
V Dubaji jsou sví, proto úspěšní. Ostatně za největší prokletí člověka tam považují přemýšlení nad tím, co na nás jiní lidé asi říkají. Arabové, chodící v “prostěradle”, každému na potkání nevykládají, kdo jsou a co v životě chtějí. To všechno si rozhodují sami za sebe. Kdykoli činí velká rozhodnutí, pak zásadně podle toho, jak smýšlejí o sobě a svém životě, než podle toho, co napadne jiné. Ani nám by jiní lidé neměli dávat vinu za to, jak jsme se rozhodli žít. A stejně tak my bychom neměli jiné vinit za to, jak žijeme. Pokud kráčíme po cestě, na níž nikoho nepoškozujeme a nezraňujeme, je náš život naše věc.
Arabové si vyslechnou cizí názor, ale tím to také skončí. Neovlivňují jím svou intuici. Vědí, že všichni...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům