Co chybí zahořklým rodičům aneb 7 způsobů, jak by nám už nemuseli být špatným příkladem

4) “Je na čase udělat něco pozitivního”

Kdykoli si Vaši rodiče budou na něco stěžovat, přerušte je a požádejte je o odpověď na otázku: “Chcete si jenom stěžovat, nebo zlepšit svou situaci?”

Mezi tím je totiž fatální rozdíl. Někdy sice bez stížnosti nedosáhneme zlepšení situace, ale ve většině případů pouhé stěžování si ke zlepšení nevede. Naopak, pouhé stěžování situaci ještě zhoršuje, protože ji nijak neřeší. A problém nikdy nestagnuje. Problém je jako stojatá voda. Hnije. Nejlepším koštětem na vymetení problému jsou pozitivní myšlenky, nápady a činy.

Nicméně asi to bude chtít odložit ten ovladač na televizi.

5) “Mohu to dokázat”

Překážky nikdy nejsou tak velké, aby nás mohly zastavit. Co nás dokáže zastavit, je naše přesvědčení, že překážku nedokážeme překonat. Včerejší článek to názorně dokazoval.

Jak je možné, že si naše rodiče nevěří, že něco dokážou, když jsou zralejší a zkušenější než my? Jak to, že právě oni jsou negativním vzorem? Copak jsme z jiné krve? Copak to nejsou naši rodiče? Na co vůbec čekají? Domnívají se snad, že později nastane lepší příležitost? Nebo to už je jako všechno, co nás chtěli naučit, co nám chtěli předat? Vybrakovanou zemi, deprimovaný národ a přesvědčení, že nic nejde změnit? Proč nás tedy přivedli do tohoto světa?

Mám na věci opačný názor. Vím, že člověk může dokázat vše, oč usiluje, a to bez ohledu na dokonalé okolnosti. Předpokladem je přestat se vymlouvat, proč bych něco neměl dokázat. A začít se zaměřovat na všechny důvody, proč to musím dokázat.

Celý život je série výzev. Výzvy byly, jsou a budou. A úplně stejně vždycky existují způsoby, jak je zvládnout.

6) “Omlouvám se”

Jsou rodiče, pro něž je toto slovo tabu. Neumějí přiznat svým dětem omyl, protože ho neumějí přiznat sami před sebou. Aby se nemuseli omlouvat,...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům