3) Jak je možné, že dochází k takové propasti mezi tím, co univerzity učí, a tím, co firmy potřebují? To spolu obě strany nekomunikují? To vysokoškolské osnovy vycházejí jen z profesorských dojmů a ne z potřeb pro opravdové uplatnění v praxi? Šárka Vránová spíše hájí firmy: “I přes slabiny vzdělávacího systému mají podniky logický zájem na tom, aby ze škol vycházeli lidé odpovídající reálným potřebám zaměstnavatelů. Snaží se tedy systematicky podporovat vzdělávací aktivity univerzit formou školení nebo stáží. Problém je, že spolupráce mezi soukromým sektorem a akademickou obcí často nemá ucelenou systémovou podobu.“
Poslední věta je šílená. Jak to, že univerzity, jejichž jediným cílem by mělo být optimálně připravit absolventa na život, nestojí o víc než jen o nahodilé praxe a občasné brigády? Nechtějí snad dát vysokoškolákům možnost si už během studia ověřit, jak moc/málo jsou znalosti nabyté na jejich škole užitečné v praxi? Bojí se, že by studenti zjistili, že jsou...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům