Je úžasné, kolik Čechů se zajímá o dočasný/trvalý život v cizině. Opravdu, na světě je docela fajn. Přes 32 000 čtenářů už sdílelo článek o rodině, která začala žít na Bali. Možná jste se lekli: Ale co když je jediná? Co když neexistuje nikdo stejně úspěšný? Co když… no, pochyb přece není nikdy dost!
I rodiče mi vždycky říkali: “Měj rozum.” Naštěstí jsem rozum nikdy moc neměl. A tak jsem dělal to, co by oni nikdy neudělali. A jsem rád, že nejsem sám. Tak třeba John Hardy:
Byl opravdu “nerozumný”. Jako 25letý student navštívil o prázdninách Bali. Ale do rodné Kanady se už nevrátil.
Protože studoval zlatnické umění a šperkařinu vůbec, nadchlo ho místní stříbrnictví. Usadil se v městečku Ubud, kde měl k umělcům nejblíž, a učil se od nich tradiční mnohasetleté techniky a motivy. Balijci jsou dost sdílní.
Protože svá vyráběná dílka nedokázal oprostit od zámořského stylu uvažování, byla blízká například Američanům. A co je blízké Američanům, je vždy blízké americkým obchodům. Neiman Marcus a mnohá klenotnictví na Saks Fifth Avenue prodávala jeho koloniální šperky s moderním dotekem, a tak se na vzdálenost šestinácti tisíc kilometrů vybudovala klenotnická značka John Hardy.
Za rok to bude čtyřicet let.
Dnes je Johnovi pětašedesát. S bývalou spolužačkou Cynthií, která s ním na Bali v roce 1975 zůstala, má dvě děti. A nyní vlastně ještě jedno. Hotýlek. Nic velkého. Butikový se tomu říká. Z jedenácti zašlých jávských chýšek, které levně koupili a díky levné...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům