2) Stanovme si krátkodobý termín pro rozhodnutí
Jestliže neumíme odhadnout důležitost problému, který řešíme, v dlouhodobém horizontu, zkraťme promýšlecí proces stanovením termínu pro konečné rozhodnutí. Proč?
Pokud nemáme termín pro jakoukoli činnost, můžeme ji dělat stále dokola. Pokud nemáme termín pro promyšlení, budeme promýšlet donekonečna. Mozek totiž potřebuje činnost. Pokud mu tedy dáme problém a necháme ho, bude ho neustále probírat z tolika úhlů a do stále větších detailů, až se lekneme, jak je jednoduchá věc vlastně složitá.
Spíše než promýšlečem tedy buďme rozhodovačem. A to v malých i velkých problémech. Když to hrubě zjednoduším a zprůměruji, většina úspěšných lidí je schopna rozhodnout o malých problémech (umyju nádobí, odpovím na mail atd.) do 30 sekund. Na větší problémy si obvykle dává termín do 30 minut nebo konce daného dne. Jen zřídkakdy déle.
Proč?
3) Pochopme, že nemůžeme předvídat všechno
Existují dva světy: reálný a mentální. Reálný je ten, ve kterém jednáme. Mentální je ten, v jakém přemýšlíme.
Kdo se uzamkne v mentálním světě, je schopen celé roky přemýšlet nad možnostmi, jaké by mohly v reálném světě nastat. Čím více tyto možnosti promýšlí, uvědomuje si jejich rizika. Tím více se bojí akce, chyby, neúspěchu, vypadat jako blbec. Jenže všechna uvedená slova jsou součástí rozvoje člověka a očividným důkazem, že opustil svou zónu pohodlí.
Každý, koho jsme kdy v životě obdivovali, někdy selhal. Vyrostl právě díky tomu, že měl možnost si v reálném světě uvědomit, kde chybuje. Promýšlením nikdy nezjistíme, čeho jsme ve skutečnosti schopni. Můžeme vykoumat báječný byznys, ale už ho neumíme zrealizovat. Protože jsme ho promysleli natolik, až jsme se lekli, co jsme vlastně vymysleli. Je to tak veliké, že nás to přesahuje. Svými myšlenkami jsme se vzdálili skutečnosti. Je to jako zamknout se do cely bez oken a přísunu informací a vyjít až s definitivním nápadem. Když však vyjdeme později do světa, udiveně zjistíme, že se svět změnil. Že musíme zpátky do cely, abychom to lépe promysleli.
Promyslet, zkusit, zlepšit, zkusit. To je jediný způsob, jak udržet krok s dobou i sám se sebou. Nepochybujme o tom, že cokoli jsme schopni vymyslet, dokážeme v souběžné době také uskutečnit. Byť po malých krůčcích. Tak jako jsme to pomalu...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům