Štěstí, co je štěstí?
Je to pro všechny totéž?
A jestli každý má své vlastní štěstí, vedou k jeho dosažení přesto podobné principy?
V reakci na včerejší článek o úspěchu Petra Kellnera mi jeden čtenář napsal pozoruhodný ohlas: “Pan Kellner nebyl nikdy můj vzor. Ale vloni jsem v FC četl 10 principů jeho myšlení a osvojil jsem si je. I když zatím nemám potřebu podnikat a cítím se naplněně v zaměstnání, pomáhají mi mít čistou hlavu a být šťastný i v osobním životě.”
V tom mi došlo, že jsem Kellnerovy principy měl za ryze podnikatelské. Ale ony jsou opravdu pro každého, kdo chce v životě lépe cílit a vytěžit maximum toho, co si přeje. Také jsem si uvědomil, že dosáhnout štěstí je vlastně tak jednoduché, pokud opravíme pět chybek, které nás nejčastěji vlečou zpátky, kradou nám čas a energii, a vůbec nezáleží na stavu konta. Jaké chyby to bývají?
1) Řídíme se cizí představou
Definujte, prosím, co pro Vás znamená úspěch.
Pardon, ne podle toho, co Vám říká okolí. Přemýšlejte, co byste si opravdu přáli Vy.
Odmalička děláme všechno tak, jak nás učí jiní. Oni nám vysvětlili, jaké hodnoty máme ctít. Vzali jsme to jako fakt, nic jiného nám nezbývalo. Ale jsme tedy vykonavateli vůle učitelů nebo rodičů? Nebo smíme následovat svá přání a stavět si vlastní hodnoty?
Na cizím názoru jsme tak viseli, že i sami sebe jsme začali oceňovat podle jiných. Řekl-li nám učitel, že jsme nedostateční, styděli jsme se. Naučilo nás to měřit svou hodnotu posudkem druhých. Protože se nechceme stydět, snažíme se zavděčit, uspokojit druhé. A to více než sami sebe.
Zapomněli jsme, že druzí lidé nebudou v našem životě napořád. Co pak, až odejdou? Názory koho se budeme řídit? A můžeme být vůbec šťastni, pokud stále budeme čekat, jakou známkou nás ohodnotí druzí? Musíme být rukojmím jejich pocitů, nálad, omezených vědomostí a odlišných zkušeností, jejichž optikou se na...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům