4) Honem se vzdáváme, jakmile jde do tuhého
Jestliže máme svůj sen, který možná nikdo před námi neměl, znamená to, že jdeme cestou, po jaké nikdo nešel, a docházíme do míst, kde před námi ještě nikdo nebyl. Neděsme se.
Možná bychom v té chvíli najednou ocenili, kdyby nad námi stál nějaký šéf, rodič, učitel a poradil nám, kudy dál. Jenže on by neradil, on by hádal. On by s námi tou cestou nešel, poslal by nás napřed. A podle výsledku by svou radu interpretoval a ohýbal. Ne, nikdo nám nemůže dokonale poradit, pokud po naší cestě nikdy nešel.
Obdivuji rodiče, příbuzné a kamarády, kteří zaručeně vědí, co je (pro jiné) v jakékoli chvíli dobré. Vědí to zaručeně, ale bez záruky. Bez odpovědnosti.
Proto tak málo lidí chce jít po své cestě. Bojí se, že se na křižovatce rozhodne správně. Raději se otočí, vrátí a smíří s cestou, kterou jim vyznačuje někdo jiný, aby mohli poté nadávat na “špatné rádce”. Budiž, jejich věc. Ale pochybuji, že jsou v takovém modelu života šťastni.
Máme-li svou vizi štěstí, musíme za ní jít. Hledat cestu. Nevracet se jen proto, že narazíme na doposud nepoznanou překážku. Neotáčet se jen proto, že se zdá, že je nemožné pokračovat. Že nás zpovzdálí jiní lidé potměšile sledují a čekají, až si nabijeme nos. Je moc příjemné za této situace najít cestu dál a užívat si, jak titíž lidé protahují obličej, blábolí něco o tom, jak jsme jen měli štěstí, a rychle utíkají, aby námi objevenou cestou také prošli dál.
Bez ohledu na ně, nebo právě kvůli nim (záleží, jak k tomu přistoupíme), vytrvejme. Usilujme o další krok. Mějme na paměti, že jdeme ke svému cíli.
Život nás neustále testuje. A satisfakcí odměňuje ty, kteří jdou dál, i když by to na jejich místě možná už kdekdo zabalil. Líbí se mi to. Je to fér. A navíc nás to učí, že co děláme, když jde do tuhého, je mnohem důležitější než to, co děláme, když jde všechno hladce.
Cesta k úspěchu je jednoduchá: Pokud se nevzdáte, dokud ho nedosáhnete, existují dvě možnosti. Buď ho dosáhnete, nebo ne. Pokud se vzdáte, nedosáhnete ho určitě.
Úspěch je tedy vytrvalost. A volba.
Tak jako štěstí.
5) Vyhýbáme se vztahům, které nám prospívají
Jak nejrychleji dosáhnete cíle: Sami, nebo s někým?
To bylo odjakživa dilema horolezců (více v časopise FC v obsáhlé zpovědi Reinholda Messnera).
Nepochybně je lepší být sám než obklopen...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům