2) Špatný šéf buduje továrnu, dobrý šéf komunitu
Zaostalý šéf se snaží vést firmu jako továrnu s pásovou výrobu, kde jedinci nejsou více než stroje. Nezáleží na jménu, na tváři, na povaze. Všichni mají jen inventární čísla, přesné úkoly a jedinou prací šéfa je držet kontrolu nad tempem a práskat bičem.
Moudrý šéf ví, že lidé nejsou zaměnitelné stroje. Proto každý tým vnímá především jako soubor individualit, osobitých myšlenek, dovedností a snů. Spojuje je pouze to, že všechny jdou za jedním cílem. Firemním. Takový šéf se snaží především inspirovat (svým příkladem) a motivovat (viz dále) zaměstnance k tomu, aby se snažili ze sebe dostat to nejlepší, co v sobě mají, a protože každý umí něco jiného, dobrý šéf se to snaží poskládat do výsledného nádherného obrázku jako puzzle. A to přesto, že každá kostička je jiná.
Špatnému šéfovi by někdo měl říct, že ze stejných kostiček se funkční puzzle nesloží.
3) Špatný šéf vidí svou úlohu v kontrole, dobrý šéf ve službě
První případ šéfa se považuje za Boha. Vyžaduje, aby podřízený dělal přesně a konkrétně to, co mu řekne. Jen to je totiž podle něj správné a jediné možné řešení. Je alergický na cokoli, co zavání neposlušností a individualitou. Tento šéf se snaží vybudovat prostředí, ve kterém vlastní iniciativa, pokud je vůbec přípustná, musí nejprve počkat, až co na ni řekne šéf. Nejčastěji je tento model praktikován tam, kde šéf nemá žádné praktické zkušenosti s rozvojem oblasti, kterou omylem řídí.
Dobrý šéf dělá přesný opak. Určuje pouze obecný směr a poté podřízeným umožňuje, aby k cíli našli svou cestu, která jim nejlépe vyhovuje. Tato strategie je mimořádně úspěšná, protože týmy jsou schopny nalézt rychlejší a efektivnější způsoby, které šéfa nenapadnou. Proč? Protože víc hlav víc ví a žádný šéf nedokáže obsáhnout takový potenciál jako součet mozkové kapacity členů jeho týmu.
Špatný šéf je tedy autokrat. Je úsměvný i zákeřný v tom, že stanoví cestu, ale když se ukáže chybná, trestá zaměstnance. Dobrý šéf využívá svou vyšší pozici pouze k tomu, aby z nadhledu viděl lépe na jednotlivé mikročinnosti a uměl je posoudit v širší perspektivě. Tak jako ve fotbale. Špatný trenér se spoléhá jen na to, co vidí z úrovně hřiště. Dobrý si nechá poradit od asistenta sledujícího dění z rozhledu na...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům