6) Pro špatného šéfa změna znamená bolest, pro dobrého změna znamená růst
Špatný šéf je pokakaný z jakékoli změny. Bojí se, že změna nevěstí nic dobrého, protože se změnou směru by mohla přijít i změna vedení. Tedy i jeho konec. Nezáleží mu na osudu firmy, především se snaží bojkovat či dokonce torpédovat jakékoli snahy o inovaci a změny přijímá jen tehdy, kdy už je nevyhnutelné. Obvykle tak činí, až když je pozdě. A pak tuto změnu výrazně označí za chybu.
Dobrý šéf naopak chápe změnu jako nevyhnutelný předpoklad úspěchu. Protože úspěch nevzniká bez rozvoje. A rozvoj přichází jen tam, kde lidé akceptují nové myšlenky a cesty.
Odlišné myšlení je dobře vidět třeba na využívání technologií. Špatný šéf zablokuje přístup k Facebooku v paranoidní představě, že snižuje produktivitu. Dobrý šéf naopak podporuje všechny komunikační kanály tohoto typu, protože snižují firemní náklady a zvyšují efektivitu. Podobně podporuje všechny technologie, které sloužík větší kreativitě a zlepšení vztahů. O smartphonech a tabletech jako pracovních pomůckách, které zkracují vzdálenosti mezi lidmi a už teď nabízejí moderní řešení nejrůznějších problémů, ani nemluvě.
7) Špatný šéf žije v tom, že práce je otročina, dobrý šéf v tom, že práce může být zábava
Špatný šéf už svým přístupem demonstruje, že práce je jenom nutné zlo, které se musí nějak vydržet. Věří, že když takto práci vnímá on, stejné to musí být u zaměstnanců. A tak je smířen s tím, že ho vidí jako utlačovatele a sebe jako oběti. A podle toho se chová.
Šéf, se kterým je naopak radost dělat, ví, že práce je jeden z...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům