1. Pokračujme bez nich
Kdo není schopen argumentovat věcně (je jedno, jestli kvůli psychice nebo úrovni svého vzdělání) a trvá jen na destruktivním diktátu osobních výlevů, je považován za toxického. Míru jeho jedovatosti poznáme z toho, jak moc trpíme kvůli jeho postojům.
Jestliže nepomáhají naše pokusy o trpělivost, rady, zdvořilost a soucit, ba dokonce těmito projevy situaci ještě zhoršujeme, položme si klíčovou otázku: “Potřebuji tuto osobu ve svém životě?”
Pokud odpověď zní NE, vymažme tuto osobu ze svého okolí. Dělá se to buď ignorací, vyhozením z přátel, vyloučením z jakékoli konverzace. Efekt pocítíme okamžitě. Jestliže totiž zdroj jedu přestane otravovat prostředí, ve kterém žijeme, je najednou mnohem snazší dýchat. Protože však nikomu nevidíme do hlavy a ne každý jsme psycholog, abychom dokázali předvídat, co v druhém takové odmítnutí vyvolá, je dobré těmto lidem ve vlastním zájmu předem vysvětlit toto (zhruba): “To, že Tě nechávám být, neznamená, že Tě nenávidím nebo Tě chci zranit. Znamená to jen tolik, že se chci starat o svou pohodu a s Tebou není možná.”
Pokud odpověď na uvedenou otázku zní ANO a toxickou osobu z nějakého důvodu musíme vléct svým životem, pak je vhodné přejít k 2. kroku:
2. Přestaňme předstírat, že otravování je v pořádku
Myslet na druhé je štědré. Ale především mysleme na sebe. Jestliže nás jedovatí lidé, kteří nám jsou nějak blízcí, dlouhodobě naleptávají, mohou nás dříve nebo později kontaminovat stejnými pocity, jaké mají oni. Že za nic nestojíme atd. Přestaňme dělat mrtvého brouka a dejme jim vědět, co jejich chování není v pořádku. Ale pozor.
Zdálo by se to, že efektivnější než dlouze poslouchat zničující rétoriku je krátce ji umlčet. Rozum do hrsti. Krátce znamená zkratkovitě. Nebo ještě přesněji: zkratovitě. Negativně.
Jakmile na otravu prskneme negativitu, ožije. Klesli jsme totiž na jeho úroveň, a o to mu celou dobu šlo. Naštvat nás. Připravit o pohodu. A negativita + nepohoda = předpoklad našeho neúspěchu.
Neoplácejte jedovatým lidem urážkami. Otravové se nezmění, jestliže budou za své chování fakticky odměněni. Nenechme se tedy nakazit jejich způsoby. Přitom ale přestaňme přešlapovat po špičkách a přehlížet jejich většinou rostoucí agresi. Než vysvětlím jak, dovolte velmi důležité upozornění:
Na internetu nás velmi často otravují anonymové, kteří se zdráhají ukázat svou tvář a jméno. Mají k tomu pádný důvod. Nejčastěji svůj věk a nízké sebevědomí. Potřebují se totiž chovat jako Vám rovní. Diskuse, fóra a sociální sítě jim to umožňují. Často jde o děti. Na internetu není poznat jejich vyvíjený hlas, navíc “dospělou” odpověď si mohou před napsáním dlouze rozmyslet, pak i opakovaně přepsat. Tyto děti nemají snadný život a potřebují se někde realizovat a prezentovat. Skrývají se za vtipné fotografie a úsměvné přezdívky právě proto, že v sobě mají velkou hořkost. Proto na FirstClass.cz zásadně nemažeme cizí příspěvky, nikoho nevylučujeme z diskusí. Časem, jak tito skrytí hateři dospívali, téměř vždy nalezli odvahu a požádali mě o schůzku. Protože jejich...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům