Neexistuje nic takového jako dokonalý vztah. I když se může zdát v této chvíli dokonalým, nebude takový navždy. Nedokonalost je realita, ale krásná. Nutí totiž partnery pracovat na vztahu, zalévat svou zahrádku, která jinak zaroste plevelem. Je dobře, že kvalita vazeb mezi dvěma lidmi roste přímoúměrně s tolerancí a nepřímoúměrně s očekáváními a představami. Ne, dokonalý vztah není. Nicméně to, jak partneři dokážou pochopit nedokonalosti ve vztahu a nakládat s nimi, činí jejich vztah dokonalým.
Jistěže to neznamená, že bychom měli přijmout každého, kdo je ochoten přijmout nás. Ale když už někoho přijmeme a vyskytnou se příležitostné komplikace, ještě to neznamená, že celý vztah je na nic, a trápit se tím, že snad vyhasíná, končí a je čas hledat někoho dalšího.
Vztahy fungují jako cokoli dalšího na této planetě. Pulzují. Střídají se jako noc a den, příliv a odliv, prosperita a krize. Stejně jako v kariéře se i ve vztahu určitě budou vyskytovat potíže. A stejně jako v kariéře se obzvláště v takových chvílích musíme soustředit na kroky vpřed. Na pozitiva. Na cokoli dobrého. Protože jen z dobrého se dá vybudovat něco lepšího.
Všímejme si tedy hlavních předností partnera. Ne hlavních slabin.
Blahopřejme mu k vítězstvím....
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům