“Život není složitý, to my jsme složití. Život je naopak jednoduchý a co je jednoduché, je vždy správné.” Oscar Wilde
Když jsme byli malí, život se nám zdál jednodušší, že? Jenže on je jednoduchý stále. A vždycky jednoduchý bude. Problém je v tom, že si ho sami komplikujeme.
Jako malí jsme život viděli jednoduchýma očima. Věděli jsme, co chceme, a neměli jsme žádné předsudky. Měli jsme rádi lidi, kteří se smějí. Vyhýbali jsme se těm, kdo se mračí. Jedli jsme, když jsme měli hlad. Pili jsme, když jsme měli žízeň. A spali jsme, když jsme byli unaveni.
Jak jsme ale rostli, stále více nám okolí dávalo najevo, že nesmíme sázet na své instinkty. Chyba začala být trestána a snížená známka ve škole se stala nevýhodou. Začali jsme se bát, o sobě pochybovat. Dnes, když před námi vyroste překážka, už se na ni nesápeme. Naopak, než abychom si natloukli, raději ji ignorujeme, nezdoláváme, předstíráme, že o ní nevíme. A aby se nám nikdo nesmál (nedostali jsme “sníženou známku”), tváříme se, jako bychom všechno zvládali. Jíme, pijeme a žijeme si nad poměry. Na co nemáme, na to si půjčíme. Protože se naše neřešené problémy stupňují, trpíme záští a obviňujeme jiné, že oni mohou za naši situaci. Život se nám zdá stále těžší. Ba co hůř, začali jsme ztrácet kontakt s tím, kdo skutečně jsme a co v životě chceme.
Úspěšní lidé prošli stejnou masáží, stejnou výchovou, stejným systémem. Akorát si již uvědomili, co se v minulosti stalo. Proč se ocitli v tak ustaraném a složitém životě. A zjednodušili si ho. Podle čeho poznáme, že jsme lapeni v komplikovanosti, a jak to změníme?
1) Požadujeme po jiných odpovědi, které známe jen sami
Vzpomínáte? Jako děti nás nikdy netrápilo, co děláme, jak přemýšlíme. Neřešili jsme, jaká barevná kombinace se hodí. Volili jsme vždy takovou, jaká se nám líbí a dělá nás šťastnými. Později...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům