Trápí mě, proč jsou lidé negativní. Kvůli nim, protože je samotné to zabíjí.
Trápí mě, proč si lidé ubližují a závidí. Kvůli nim, protože je to nikam neposouvá.
Fandím opačným lidem, kteří se ve světě negativity a ubližování snaží zůstat pozitivní. Při jejich pozorování jsem vysledoval, že uvažují takto: Jestliže jim chce kdokoli něco vzít, pak zřejmě proto, že mu něco v životě schází. Neodvracejí se tedy, ale v první chvíli se mu snaží pomoci zjistit, co je to, co mu schází, a vysvětlit mu, že si to nemůže vzít z nich. Protože potom by oni byli prvním člověkem, kterému by něco chybělo a potřebovali by to opět vzít někomu dalšímu. A takto svět nemůže fungovat.
Cokoli nám chybí, se můžeme snažit dopracovat, dobudovat. Není to snadné, ale stojí to za to. Protože toho, na čem ulpí naše vlastní práce, si obvykle ceníme víc než jen něčeho bohapustě ukradeného.
A ještě jsem si všiml jednoho: Kdo na sobě pracuje, ten se nepoměřuje s jinými, ale jen se sebou. Díky tomu není zraňován přednostmi jiných, ale motivován svými slabinami. Čím více pracuje na jejich odstranění, tím více ukazuje dalším lidem cestu, že je možné zdokonalit se.
Úspěšní lidé tedy myslí v první řadě na sebe.
V zájmu všech ostatních.
Kdo je nejdůležitějším člověkem většiny Vašeho dne? Šéf, protože Vás platí?
A kde jsou přátelé? Děti? Rodiče? Jen proto, že Vás neplatí, nejsou tak důležití?
Lidé, na kterých nám záleží, fungují jako investice. Čas a úsilí, které do nich vložíme, nám s vysokou pravděpodobností splatí. Ne v penězích. Ale v jiných komoditách. Tak například:
– Když jim řekneme “neboj, jsem v pořádku”, to oni jsou schopni pohlédnout nám do očí, obejmout nás a špitnout “já vím, že nejsi”. To někdy potřebujeme nejvíce. Nikdo jiný to nedokáže – jen tito opravdu důležití lidé.
– Nezlobí se na nás,...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům