Že bychom nějakým činem mohli jen ztratit a nic nezískat? Dobře, může být takový.
Nakonec, je toho skutečně hodně, čeho bychom na konci života mohli litovat. Nejvíce však budeme litovat příležitostí, které jsme promarnili. Všechno ostatní – příležitosti, které jsme přijali jako výzvu – se změnilo buď v pozitivní, nebo negativní zkušenost.
Vždycky je lepší život plný zážitků a chyb, ze kterých jsme se poučili, než plný lítosti a prázdných snů. Snažme se, abychom si jednou mohli říct “Nemohu věřit, že jsem tohle někdy udělal!” než “Nemohu věřit, že jsem se o tohle tehdy nepokusil.”
Při této větě jsem mlčel. Čekal jsem totiž nějaký dodatek. To přece není pointa.
OK, je to těžké. No a?
Všechno, co stojí za to, je těžké. Přemýšlejme o této větě, kdykoli si na něco stěžujeme. Jestliže na sobě pracujeme a jde to ztuha, znamená to, že posunujeme své hranice, rosteme, překonáváme se. To opravdu není snadné. Ale vyplatí se to.
Nikdy nepodceňujme lidi, kteří na sobě pracují. Ať jsou momentálně na jakékoli výchozí pozici, oni své limity postupně zvedají. Inspirujme se jimi. Buďme sami takovou osobou. Proč?
Protože v životě nebudeme dostávat to, co si přejeme. Ale to, za čím si půjdeme.
To je vážná věc, na kterou existuje jediná odpověď: Je třeba to řešit, nikdo nechce být nešťastný. Není pravda, že to nejde změnit.
“A co by Vás udělalo šťastnými?” ptal jsem se ihned u kafíček. Když zaznělo přání, šel jsem a uskutečnil ho. Poté se zdálo, že ten člověk už není nešťastný.
Lusknutím prstu lze změnit naše naladění. Mnohdy k tomu není potřeba ani drahá věc. Někdy stačí přítomnost osoby, kterou máme rádi. Jindy jiná forma podpory, vyslechnutí, úsměv, pochopení.
Každý z nás může být nadosmrti nešťastný, to ano.
Pokud neudělá nic pro to, aby byl...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům