Druhý krok je mocný, protože nám umožňuje zjistit, kolik energie je skryto v tzv. synergii. Tedy v činu, kterým pošleme energii někomu jinému.
Vztahy jsou věda. Nejtěžší na jejich pochopení je, že nepotřebujeme být bezchybní lidé, abychom byli bezchybní přátelé či partneři. Stačí si uvědomit, že vztah je především závazek a odpovědnost. Vydrží celé věky, jestliže se oba jeho účastníci rozhodnou hájit ho, bojovat za něj, pracovat pro něj. Není třeba být nalíčený nebo navoněný, stačí být – upřímný. A upřímnost se ve vztahu projevuje méně slovy a více činy.
Vztah není o tom, co děláme pro lidi, na kterých nám záleží. Je o lásce, kterou vkládáme do všeho, co pro ně děláme. Zjistěme, co je pro naše okolí nejdůležitější a udělejme z toho příjemný návyk.
Někdy stačí poslat vzkaz, jindy drobnou věc. Jen připomínku toho, jak obdivujeme to, co dokážou, jak jsou skvělí a pro nás nepostradatelní. Je úžasné, jak jim tím změníme ráno, dopoledne, den, možná i týden.
A nejen jim. Ale i sobě.
Tento třetí krok se obvykle týká lidí, se kterými trávíme pracovní čas. Někdy jezdíme do firem, které nás živí, jako do nepřátelského stanu. Přitom všem jde o stejný cíl. A teď nemluvím jen o obchodních plánech. Každému jde také o to, aby byl prostě šťastný a úspěšný člověk. Štěstí a úspěch jsou propojené nádoby. Mnohdy rozhoduje, zda dokážeme plnit své cíle a předsevzetí.
Abychom dosáhli velkých cílů, musíme nejen plánovat, ale také věřit. Nejen jednat, ale také snít. Občas slýchám, hlavně od neúspěšných lidí, že motivace nemá žádný význam, protože (jim) dlouho nevydrží. Zig Ziglar odpověděl krásně a pravdivě: “Osprchování také dlouho nevydrží. Právě proto se doporučuje denně.”
Nikomu z nás nestačí, když budeme motivovat jen sebe. Sami káru neutáhneme. Abychom ji posunuli dál, než byla ráno, potřebujeme...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům