Proč potřebujeme porážky a 10 způsobů, jak je chápat

Porážka. Co už při vyslovení toho slova cítíte?

Špatný pocit? Stud? Couvačku a raději žádný pokus než neúspěšný?

A co se naučit naopak milovat prohry?

Že je to šílené? Masochistické? Ne, věřte, že je to nezbytné.

Jestliže chceme v životě vyhrávat, musíme především pochopit, proč prohráváme. Prohra je předpoklad výhry. Zní to jako klišé, viďte. Jenže je to pravda. Uvědomme si, že každý z nás začíná život jako naprostý poraženec. Když se narodíme, neumíme absolutně nic. Ani čurat, když se to hodí. Natož mluvit. Nebo chodit. Jsme stoprocentní outsideři.

Celý svůj život odstraňujeme nedokonalosti. Učíme se zvládat nové věci lépe. Prohra je náš věčný společník. A je to dobře. Neustále křičí: Stop, ještě nejsi ready, dej si opravu.

Tak proč se prohrám pořád tolik divíme? A proč se neradujeme z každé výhry? Odkud bereme tu drzost dokonce považovat výhry za samozřejmost?

Jednu z nejmoudřejších rad do života jsem dostal ve svých 7 letech. Trenér fotbalové Slavie Fabanka mi podal míč těžký jako beton, až mi poklesly ruce, a řekl: “Na, vem ho a vší silou kopni přes hlavu někam za sebe. A pak hned utíkej, co Ti síly stačí. Než dopadne ze vzduchu na zem, musíš ho přišlápnout, abych už neodskočil. Říká se tomu stoping. Nepůjde Ti to. Budeš se vztekat. Budeš to chtít vzdát. Ale to Ti povím: Můžeš zažít mnoho porážek, ale nesmíš zůstat poražen. Dokud to nedáš, nepůjdeš dnes domů.”

Život je můj učitel. Naučil mě, že dokud prohráváme, potřebujeme porážky. Jen tak pochopíme, v jakém bodě zatím jsme, do jakého potřebujeme vyrůst a kudy se zlepšit. Je to jako šplh po laně. Když se nevytáhnu až ke stropu, vím, co mám dělat. Znovu na lano a zkusit to zase. Jestli to nedokážu, možná nemám dost síly. Tak musím na zem a nějak ji vybudovat. A tak pořád dokola, dokud budu prohrávat. Jen tak se naučím vyhrát.

Zažíváte fakt blbé časy?

Nedaří se Vám zvládnout něco podstatného?

Zakopáváte stále o tutéž překážku?

I když se to špatně kouše, věřme, že někdy věci musí jít špatně, abychom pochopili, že mají jít lépe. A probíhá-li všechno hladce, jdeme velmi často nesprávnou cestou, protože skutečný růst musí...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům