Schopnost polykat porážky úzce souvisí se sebevědomím. Ale sebevědomí nemá nic společného s našimi znalostmi, úspěchy. Naše sebevědomí začíná a končí s tím, jak k sobě přistupujeme.
Mějme k sobě naprostý respekt. Rozumíte sázení? Nejvyšší kurzy jsou vypsané na outsidery. Každý by chtěl vsadit na outsidera a vyhrát. Jenže nemá ho v moci. Život nám nabízí unikátní příležitost. Právě tehdy, kdy nám jde ztuha, můžeme na sebe vsadit úplně všechno. Je to nejlepší investice, jediná na celém světě, kterou jsme schopni 100% ovlivnit. A možná výhra stojí za to.
Jaký první krok k ní vede? Zdánlivě nejsnazší, přitom nejtěžší. Usmějme se. Zkusme být vděčni i za to, že procházíme těžkostmi. I v nejhorších situacích dokážeme nalézt pozitivní maličkosti – vždycky je v paměti něco, co jsme kdy dokázali. Vyškrabme byť kávovou lžičku optimismu. Vím, že dokázat to v krizi není jednoduché. O to větší sílu nám to dá. Člověk jde vždycky správnou cestou tehdy, když by toho mohl tolik naplakat a nastěžovat si. Ale místo toho upřednostní pozitivní přístup a ocenění vlastního života. Ptáte se, jak se to dělá?
Položme si třeba otázku: Co kdybych se zítra probudil jen s tím, za co jsem dnes vděčný?
Když se mě lidé ptají, co je na těžkých dobách dobrého, tohle je hlavní výhoda. Kdyby šlo v životě všechno hladce a dokonale, dříve nebo později bychom si toho přestali vážit. Potřebujeme trochu zmatku a nepořádku. Protože jinak si neužijeme, až všechno půjde zase správně.
Jestliže nás velké výhry nudí, potřebujeme pauzu, abychom začali slavit malé výhry. Nebo i remízy. Prohry naučily úspěšné lidi tomu nejdůležitějšímu předpokladu dlouhodobého růstu – pokoře. Právě radost z toho, že i maličkosti fungují, vytváří základ pro obyčejnou lidskou spokojenost.
I pták se zdravými křídly, zavřený příliš dlouho v kleci, začne pochybovat o své schopnosti létat. Kdyby mu klec otevřeli, možná to zkusí, ale padne na zobák. Není to proto, že by už neuměl létat. Možná i naše svalstvo je oslabené. Porážky nás donutí znovu trénovat a pomalu jej protahovat. Pohyb za pohybem. Jen musíme být trpěliví. A brzy opět budeme létat…
Na porážkách je krásné, že nás popichují, abychom nezůstávali na místě. Abychom o sobě přemýšleli, nespokojovali se. Díky porážkám vykračujeme vpřed....
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům