Odmalička mě na úspěšných lidech štvalo všechno, co jsem já neměl. A jedno především:
Jak byste definovali opravdu úspěšné, opravdu bohaté lidi jedním slovem?
Já: Klidní.
Vytáčelo mě to k nepříčetnosti!
Gates, Buffett či Ortega, ani nemluvě o Bransonovi, nebo Kellner, Komárek či Křetínský, ani nemluvě o Janečkovi, všichni mají tak protivně rozvážný krok, klidný hlas, nikam nechvátají, nestresují, nestírají si pot z mrtvolného čela.
Vždycky jsem si myslel, že vyklidněnost je následkem úspěchu. Jenže ono, jak se zdá, je to naopak. Vyklidněnost vede k úspěchu. Proč? Hned vysvětlím na osobních příkladech.
Když jsem před mnoha lety vstupoval do svého prvního podnikání s obchodním partnerem, šokovalo mě, jak je neustále vysmátý, uvolněný, pozitivní. Děsně mě to štvalo. Já jsem nestíhal, byl jsem o to nervóznější. Už jsem přepětím ani nespal, a tak jsem mu dal tvrdě najevo, že to musíme řešit. Odpověděl mi SMS: “Fajn. Porada v 16 hodin.”
Táhl jsem všechny těžké fascikly, v hlavě si opakoval argumenty. Společník mi podal ruku, odložil mé fascikly a odvedl mě – na vitaminovou infúzi, na detoxikační masáž a na točené. O práci nepadlo ani jedno slovo. Nicméně jsem tím dostal vysokou školu podnikatelské praxe.
Dnes už chápu, že být hektický (nebo přímo panický) není znakem úspěchu. Naopak. Je to znamení, že neumíme jet na plný výkon. A že bychom měli přemýšlet o sobě, ne o problému, který nás přetěžuje. Jestliže nedokážeme uřídit své emoce během vypjatých chvil, nikdy nebudeme soustředění. Tudíž nikdy nedostaneme to, co chceme.
Jako mladého zajíce mě iritovalo, kam na tu pohodu úspěšní chodí. Chodí snad na nějaké kurzy asertivity? Ne, vůbec ne. Trvalo mi dlouho, než jsem pochopil, že všechno je o přístupu. O změně úhlu,...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům