6 důvodů, proč děkovat prohrám

PROHRA – jaký pocit máte z toho slova?

Sevřely se Vám svaly křečí? Srazila se Vám krev úzkostí?

Ale no tak!

A co slovo ZKUŠENOST? Je lepší?

“Zažil jsem prohru.” “Získal jsem zkušenost.” Totéž.

Nebojíte se zkušenosti? Tak se nebojte ani prohry. Namítáte-li, že zkušenost může být dobrá i špatná, prohra je rovněž dobrá i špatná – podle toho, jak k ní přistoupíme. Zda se necháme zadusit vlastní chybou a rezignací, nebo zda pochopíme, v čem jsme chybovali a chybu buď opravíme, nebo už nikdy neopakujeme.

Prohra a výhra jsou dvě strany téže mince. Obě nás mají učit růst, zlepšovat se. Ale obě musíme správně pochopit. Záleží na přístupu. Vítěz může ustrnout, podlehnout uspokojení, ztratit tempo a výhrou si paradoxně uškodit. Poražený může zrevidovat svůj postoj a zamakat na sobě tak, že skokově zlepší svůj výkon, vztah, život. V podstatě nezáleží na tom, zda momentálně vyhráváme či prohráváme. Záleží na tom, jak k tomu přistupujeme.

V příštím vydání magazínu FC Vám ukážeme třicetiletého podnikatele, který je ve své oblasti za ikonu. Dnes. Přitom vstoupil do oboru, kterému fakticky vůbec nerozuměl, neměl v něm žádné zkušenosti – a to jen proto, že vsadil na pomoc společníka, který mu v poslední chvíli před rozjetím firmy ucukl. On už ucuknout nemohl, vzdal se své původní obživy, spálil staré mosty. Praxe mu, naivkovi, tak nakopala, že to mohl zabalit a nikdo by se nedivil. Ale on to nezabalil. Učil se prohrami. Přišel o nejvzácnější věc, kterou vlastnil. Celému okolí byl pro smích, byl hrubě neúspěšný. Jenže zvedl se. Musel se zvednout, protože mu prohry – pokusy a omyly – pomohly najít správnou cestu. Uspěl v oboru, ke kterému neměl vůbec žádné předpoklady. Asi žádný z mnoha jeho současných zákazníků to o něm nevěděl. Je totiž trendsetterem, expertem, který určuje trendy v této zemi. Nahlédněte v příštím FC (pořadové číslo 5/2014, zasíláme po 1. říjnu) do jeho Pandořiny skříňky a ztratíte všechny komplexy.

Někdo se bojí, že nevyhraje. A tak stojí. Někdo ví, že prohry bolí. A tak se po první prohře už raději nehýbe, aby neudělal další. Ale tím nemění stav, ve kterém se ocitl. Když procházíme prohrami, procházíme peklem. A když procházíme peklem, hlavně nesmíme přestat jít. Musíme peklem prostě PROjít ven.

Prohra nám...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům