Mám pro Vás hru: Rozhlédněte se. Líbí se Vám prostředí, v jakém teď jste? Najděte několik nádherných maličkostí.
Večer padne tma. Ty maličkosti přestanou být vidět. Znamená to, že přestaly existovat? Ne.
Abychom se přesvědčili, že nezmizely, stačí rozsvítit. Totéž bychom měli praktikovat i se sebou. I když okolnosti způsobí, že všechno v našem okolí potemní, my můžeme v sobě rozsvítit. Dělá se to tak, že ať se děje cokoli, nezapomínáme mít v první řadě rádi sebe. To znamená, že přijmeme svou osobu jako svého nejvznešenějšího hosta, který si zaslouží maximální péči a respekt. V příštím FC se dočtete o proměně světoznámé manažerky, která se cítila nenaplněná životem, ačkoli jí všechno klapalo – práce, vztah, rodina. Na jedno ale zapomínala. Na to nejdůležitější. Zapomínala na sebe. A změnila to. Uvidíte, co to s ní udělalo.
Abychom byli druhým co nejužitečnější a sami co nejúspěšnější, musíme se především postarat o sebe. Většina proher je spojena s tímto bodem. V něčem na sebe kašleme. Něco ignorujeme. Něco nám chybí. Není to něco v okolí. Je to něco v nás samotných.
A prohry nás učí o sobě víc přemýšlet.
Prohry přicházejí tehdy, když na nějakou situaci ještě nejsme dostatečně připraveni. Děláme-li malé postupné krůčky a narazíme na prohru, většinou se nic moc neděje – jen zpomalíme. Snažíme-li se ale dělat obří skoky a zakopneme při nich, ten pád zpravidla hodně bolí, někdy má i fatální následky.
Prohra je pravděpodobnější tehdy, pokud procházíme situací, kterou jsme doposud nezažili. Ale když chceme jít vpřed, musíme jít novými místy. Prohra je tedy užitečný signál, který nám potvrzuje, že se posouváme. Že něco zkoušíme. Jako když si zavážeme oči šátkem a snažíme se vyjít z místnosti. Nesmíme být zbrklí. Jsme-li ale opatrní, chybami (narážením do stěn) jsme schopni velice rychle zmapovat celý prostor – a nakonec najít východ.
Tak fungují úspěšní lidé. Ne, neměli jenom štěstí. Ne, nebyla to náhoda. Oni se prostě nebáli objevovat. Nesedli si na bobek a nevzlykali, že nevědí, kudy ven. Oni cestu hledali. A kdo ji hledá, najde ji daleko spíše než ten, kdo rezignuje.
Prohry nám vracejí do života sny. Víru, že příště už to zvládneme lépe. Základní hodnoty, na které zase začneme myslet. Člověk, který se zvedá po prohře, je vždycky...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům