1) Nepřetržité kontrolovat maily
Pozorujete někdy lidi v metru nebo autobuse? Zvláštní pozornost věnuji těm, kdo pracují s mobilem. Přišla mi SMS? Mail? … A teď? A za chvíli? Zajímalo by mě, jak fungují v restauraci, na rande, v posteli.
S poštovními schránkami je dobré zacházet jako s ohněm. Ohřát se, ale nespálit. A to už když sami píšeme.
NE se dá říct dvěma písmeny, nebo dvěma odstavci. Rozdíl je v čase, který mailu věnujeme, a v následné době, kterou potřebujeme na to, abychom se zase zpátky vrátili k činnosti, kterou jsme původně vykonávali.
Kdo se věnuje každé zprávě, jakmile mu přijde (nebo v těžkém stádiu dokonce zprávě, která mu ani nepřišla – to když jen checkuje, JESTLI někdo nepíše), nemusí také dokončit vůbec žádnou činnost, které se momentálně věnuje. Odstraňme tento zlozvyk a stanovme si pevné časy, kdy na maily budeme stručně odpovídat. Ušetříme čas nejen sobě, ale také adresátům, které bezohledně nutíme číst naše slohová cvičení. Mimochodem, téměř všichni moji přátelé nečtou maily delší než 3 věty. Ostatně Twitter dokazuje, že vše podstatné se dá sdělit 140 znaky – pokud máme úctu k času svému i druhých.
Navíc nezapomínejme: Každý mail = potenciální hrozba odpovědi od adresáta. Mailováním se tedy dá prožít klidně celých 24 hodin denně, když to dopustíme.
2) Nepromluvit
Už ignoruji lidi schopné hrát se mnou půlhodinový pingpong přes maily nebo SMS zprávy, než se efektivně doberou závěru, kdy a kde se vlastně sejdeme. Místo aby provedli jeden obyčejný úkon – zvedli telefon, přešli chodbu do mé kanceláře a několikavětým osobním rozhovorem zkrátili moji/jejich časovou ztrátu na několik sekund.
3) Za všech okolností užívat elektroniku
Všechny mobilní přístroje a aplikace slibují, že zjednoduší náš život. Někdy je přitom jednodušší prostě vzít staré dobré pero a papír.
Zejména si stanovme systém skladování...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům