Za plentou lidské psychiky aneb Co překvapivého může za naše úzkosti

Proč v lidech roste úzkost, když přicházejí nejkrásnější svátky v roce?

Proč vrcholí stres, když začínají dovolené a lidé by se měli spíše uvolnit?

Proč jsou lidé v depresi z konce roku, když co nevidět obrátíme list a začneme novou kapitolu života úplně načisto?

Proč jsou konce roku vždycky rizikové? Co se děje v lidské hlavě?

Miluji rozpravy s Petrem Luzumem, člověkem přes srdce, jak říkám. Je víc než kardiolog, protože na šmodrchance v lidském srdci nebere skalpel a primárně ani prášky. On je – rozplétá. A je víc i než psycholog, protože neřeší jen psychické projevy, ale umí psychický problém přiřadit k tělesné nemoci. Ví totiž, že za většinou nemocí těla je psychika. A když se vyřeší příčina, zmizí i následek. Člověk až žasne, co s čím může souviset…

“Přišel za mnou dvacetiletý student. Chasník, studoval Fakultu tělesné výchovy a sportu. Děsilo ho nadměrné bušení srdce, střídající se s pocity na omdlení. Praktičtí lékaři hledali tělesný problém. Ale protože neměl žádné poruchy srdečního rytmu a i po neurologické stránce byl v pořádku, měli ho za zdravého. Jenže on v pořádku nebyl. Společně jsme detailně rozebrali jeho způsob života, až bylo jasné, že ho fyzicky drtí psychická úzkost – z učení. Tolik si přál ve škole obstát. Až to vedlo k pocitům na omdlení. Změnil jsem jeho režim učení, pro rychlejší zabrání pomohly i vhodné léky. A dnes v pohodě opravdu je.”

Je šílené, co psychika dokáže. Především dokáže člověku zúžit hledí. On je pak schopen nadávat na “místo k nežití”, když žije v nesrovnatelně lepších podmínkách než většina světové populace. Nevážit si prostředí, kde mu ze zdi teče čistá voda, kde elektřina proudí, kdykoli stiskne tlatíčko, kde děti nejsou denně ve styku se smrtelnými nemocemi. Jak můžeme vůbec mluvit o starostech, když nemáme ani ponětí o tom, co prožívají v rozvojovém světě. A to jsme na stejné planetě, ve stejné době a ze stejného masa a kostí – jen jsme měli megakliku, kde jsme se narodili. Proč si tohle člověk nedokáže uvědomit a dokáže mluvit o sebevraždě, či dokonce ji zkoušet realizovat? Kam se vytratila jeho soudnost a vážení si životního zázraku z očí do očí smrtelně nemocným lidem, kteří bojují o každou vteřinu na Zemi? “To všechno je psychika,” odpovídá jednoduše MUDr. PhDr. Luzum, vedoucí lékař oddělení preventivního...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům