2) Sušení na topení
Topiče, kteří tohle dělají, bych zmoklé taky posadil na horká kamna, nejlépe holým zadkem. Schválně jestli by dříve uschnuli, nebo… ano, se zaprudili.
Kvalitní boty se samy od sebe přirozeně suší v pokojové teplotě. Napnuté na napínáku. Tím vyschne i pot. Tudíž zmizí pach. Kvalitní boty pak stále voní svou kůží. Skoro jako první den. A nemají “vlka”, jako lidé vlivem zapaření.
Viděl jsem i manažera, který vlhké beaufortky narychlo sušil v troubě. Byl vysoko postavený, ale asi neměl na dvoje boty. Aby jedněm dal 24 hodin času, které potřebují na to, aby si náležitě odpočinuly na napínácích. Jistě, to, co z té trouby vyndal, byla dýmající sušinka. Bylo mi té anglické kůže líto.
Jako by ten den upekl mě. Trouba.
3) Umývání extrémní vodou
Ani příliš horkou. Ani příliš studenou. Kvalitní kůže, pokud to potřebuje, se myje výhradně vlažnou vodou, mýdlem a ohleduplnými štětinkami, nejlépe jemným kartáčkem. No, jako bychom myli sami sebe. Ale pozor. Bota při čištění nesmí zcela zvlhnout. Už jsem viděl i střelce, který nádherné černé oxfordky vypral v pračce. Asi četl pohádku o pejskovi a kočičce a uvěřil jí.
4) Bez krémování
Tohle je kámen...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům