5) Dospělí mnohdy ke štěstí nestačí ani drahé věci. Děti potěší i maličkosti, které jsou zadarmo.
Dospělí rádi kážou o tom, co je v životě důležité. Většinou skončí u nedůležitých věcí. Opravdu důležité je to, co člověka naplňuje. Co vyhovuje jeho hodnotám. Když se rozhlédnete po ulici, v metru, v obchodních domech, vidíte lidské hodnoty.
Obvykle mají velkou cenovku. Stojí hodně peněz, tudíž hodně dřiny. Méně volného času, který by tito ohromně důležití dospělí věnovali třeba – dětem.
Soustředěná pozornost nestojí nic. A přesto je k nezaplacení. Většina dětí se rychle učí. Věří svým rodičům, že jak žijí, je správné. Proto i naše děti dříve nebo později začnou kašlat na druhé. I na své rodiče. Sklízíme jen to, co jsme zaseli.
Když se rozejdou dva lidé, žasnete, jak málo k tomu stačilo. V jaká dramata se uměle zvětšila běžná lidská nedorozumění. V době, kdy vyřčené slovo lze smazat jednou klávesou, máme pocit, že stejně vymazat je možné i celý životní odstavec, vztah, ještě nedávno ohlupovaného člověka.
Že komunikace může skončit, když se vypne Skype. Že k započetí nového vztahu stačí přeformátovat svůj disk – tím se vymaže obsah. Ale svůj hardware nikdy...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům