3) Neberte žádné předchozí vztahy jako selhání
Umí novorozeně chodit? Neumí.
Když se učí chodit, padá? Padá.
Naučí se chodit? Naučí. Díky tomu, že padalo.
Když se tedy dítě učí chodit, je pád negativní zkušenost, nebo pozitivní?
Když nás opustí člověk, který si neuvědomoval naši hodnotu a pohrdal jí, je to událost negativní, nebo pozitivní?
Povím Vám jeden statistický fakt: Všechny vztahy, které jsme kdy měli a již nemáme, skončily. Všichni vlastně vypadáme jako historicky neúspěšní lidé. Každému vyšel maximálně jeden vztah, ten poslední. A někdo na ten vítězný vztah ještě čeká.
Také děti, než se naučí chodit, jsou pouze neúspěšné. Vždycky, když se učíme, máme sklon dobu, po kterou jsme sbírali zkušenosti, považovat za ztracený čas. Ale to by byla chyba.
Neúspěch (neštěstí) je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak člověka přivést na úspěšnou (šťastnou) cestu. Jsme jako to odrážecí autíčko, které když narazí do mantinelu, otočí se a hledá volnou cestu. Zůstat po naražení do mantinelu stát a naříkat, je hloupost. Přece jsme naopak zjistili další místo, kudy cesta nevede. Jsme tedy blíže cíli, ne dál.
Neexistují neúspěšné nebo zbytečné vztahy. Každá osoba, která v nás zanechá stopu, nám dává životně důležitou lekci, díky níž naše budoucí vztahy budou silnější. Není náhodou, že nejsilnější vztahy mají nakonec lidé, kterým bylo v životě nejvíce ublíženo. Je to jako s bohatnutím. Kdo má průměrný plat, má mnohem menší nutkání hledat příležitosti ke zbohatnutí než člověk s podprůměrným platem. Proto tolik světových milionářů vyšlo z nuzných poměrů – protože měli sakramentský důvod změnit svůj život. Průměrní lidé se vždy bojí změny. Bojí se, že by ztratili svůj průměr.
Díky špatným partnerům, kteří se od nás odpojili, máme exkluzivní příležitost najít si lepší. Kdo se spálil, ocení hojivou mast. Kdo zažil hořkost, ocení sladkost. Kdo byl ve vztazích potupen, o to víc si váží férového partnera.
4) Nespěchejte do nových vztahů
Chceme-li se někomu pomstít, udělejme z něj převozníka. Chceme-li zničit člověka, který je ochoten nám pomoci a vše nám obětovat, dovolme mu, aby nás vytáhl z bažiny, umyl, osušil a dobře oblékl – abychom bez rozloučení a poděkování odešli novým směrem.
Nenávidím lidi, kteří vstoupí do našeho života a zapomenou maličkost – říci, že jsou tu jen na skok. Převozníci jsou jediní lidé, které druhé osoby trestají za hříchy třetích bytostí. Převozníci jsou jako motýli. Nic špatného nedělají. Ale nezralé děti jim rády trhají křídla.
V lásce platí dva zákony: Nevěř tomu, kdo Tě klame. A nezklam toho, kdo Ti věří. Lidé, kterým můžeme věřit za všech okolností, jsou ohrožený druh jako někteří motýli. Nepotkáváme je na každém rohu. Jsou velmi vzácní. A zranitelní. Existují, ale ne v takovém počtu, abychom jimi plýtvali.
I když jsme tedy jakkoli zahořklí a pomstychtiví, nehledejme další převozníky. Počkejme, až se srdce oklepe....
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům