5. Do jaké míry v tomto týdnu strach a nejistota ovlivňovaly to, co jsme nakonec udělali/neudělali?

Nevědět, zda jsme se rozhodli jít správnou cestou, vyvolává úzkost. Ale nic není deprimující víc než stát na místě a nerozhodnout se vůbec. Nejčastěji za tím jsou strachy a nejistoty. To je důvod, proč musíme o svých obavách více přemýšlet. Musíme je zastavit, dříve než ony zastaví nás.

Co dělat jinak? Jak se nebát? Je to prosté. Jestliže uděláme chybu, nevadí, můžeme začít znovu. Odjinud, jinak. Kdo začne a chybuje, může dojít do cíle. Kdo nezačne, nikdy do cíle nedojde.

Pointou nových začátků je to, že díky nim nabíráme sílu, sebevědomí a vnitřní růst. Protože s každou chybou procházíme zkušeností a díváme se strachu zpříma do očí. Přitom si uvědomujeme, že při tom děsivém pohledu nadále dýcháme, nadále žijeme, nadále jsme schopni činů. Není nic krásnějšího, než si poté říct: “Prošel jsem obdobím nejistoty. Poučil jsem se z chyb a jsem lepší, než jsem byl. Jsem tudíž schopen se vypořádat s dalšími obávanými okolnostmi, které mi přijdou do cesty a které se mě dopředu snaží zastrašit.”

6. Jaký duševní nepořádek v sobě potřebuji uklidit?

Přejít z jednoho týdne na druhého je jako přestěhovat se z místa na místo. Můžeme protřídit vše, co jsme cestou nasbírali, nepotřebné vyhodit, potřebné popláchnout, vyklepat, oprášit. A hlavně nenést zbytečnou zátěž do nového týdne. Jen tak budeme mít více sil na nezbytnou bagáž.

Proto zahoďme veškeré lítosti, study, vzteky. A z toho, co jsme nashromáždili za tento týden, ať to bylo cokoli, berme jen poklady. To jsou všechny pozitivní lekce a zkušenosti a vzpomínky, které...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům