8. Hromadí bolesti
Sám jsem muž a být mužem fakt není snadné. Celý mužský život je boj. Musíte bojovat, 1) abyste se někam dostali, 2) abyste se někde udrželi, 3) abyste odněkud odešli. Všechno je dřina. A nejhorší pro muže je, že všechno je úplně STEJNÁ dřina. Proč je to nejhorší? Protože slabý muž nemá rád změnu. Hlavně vynucenou změnu.
Opustit to, co nefunguje, je nejzdravější cesta vpřed. Jenže muži těžko snášejí odmítnutí. Už kvůli svému egu se snaží přervat okolnosti. Přesvědčit druhé, že přece jen “jsou dost dobří”. Neradi se zříkají pozic, o které tolik usilovali. Těžko se zbavují pocitů ublíženosti, viny, vzteku, ztráty.
Slabí muži se dokonce neradi vzdávají žen, i když je v záchvatu slabosti sami opustili. V jejich logice by totiž žena, kterou opustili, už neměla být nikdy šťastná s nikým jiným. Protože oni přece byli nejlepší!
Jakmile se však pro takovou ženu najde lepší muž (což nebývá obtížné), slabí muži se sesypou. Prosí, útočí, deptají. Všude tvrdí, že jsou oběťmi. Oběťmi nedorozumění, spiknutí, náhody. Rádi předstírají, že neměli sílu to ovlivnit (typicky při nevěře: “Já jsem nic nedělal, to ona dělala.”). Tím ovšem svůj kredit nadále jen oslabují, protože dávají najevo, že nejsou schopni uřídit vlastní kroky.
Silní muži nemají problém s přiznáním odpovědnosti za své chyby. Jsou připraveni zaplatit. Vědí, že je to posune vpřed. Je dobře, že za chyby se platí. Protože je to nejrychlejší způsob, jak se zbavit bolesti. Poodejít z místa, které nás trápí. Pouhým přijetím reality.
9. Berou si vše osobně
Ženě stačí jedna otázka na to, aby poznala, s kým má tu čest. Muži jsou totiž ješitní. Ale i ješitnost se dělí.
Ješitnost slabých vede k pocitu, že všechno, co se jim děje, je přímým osobním útokem. Silní ve své ješitnosti vědí, že to, co druzí říkají nebo dělají, vypovídá daleko více o druhých než o adresátovi jakýchkoli slov a činů. Je to proto, že reakce každého člověka odráží především jeho inteligenci, zkušenost a nadhled. Silný muž dobře ví, že ať je podle druhých báječný nebo nesnesitelný, s ním to nemusí mít vůbec nic společného.
Slabí muži rádi podléhají pochvalám, jsou narcisté. A v kritice přehlížejí užitečnou zpětnou vazbu, ze které se mohou poučit. Většina bebíček, zklamání a smutků vchází do mužského života tím, že si věci berou příliš osobně. Úspěšní muži obvykle na začátku pochopili, že mnohem produktivnější...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům