Místo předmluvy: Tímto článkem naštvu spoustu žen. Uvědomuji si to. Až zoufale mnoho žen, v rozporu se svými slovy, totiž nestojí o názor, natož kritiku muže. Nerady slyší, že nejsou dokonalé. Hned se staví na zadní a obracejí vinu. Na muže. Oni přece mohou za všechny ženské komplexy. Hmm… Čtyři roky pranýřuji převážně muže. Čtyři roky se ženy jen tetelí a prosí mě, ať napíšu, co bych změnil na nich. Tak jo. Nevěřím, že to unesou.
Mindrák. Vnitřní pocit, že je člověk nedostatečný. Znáte ho? Já jsem toto slovo v souvislosti se ženou nikdy nepoužil, protože mě nikdy nenapadlo. Jenže ženy ho používají. Samy.
Dodnes jsem to snášel. Gentlemansky jsem dělal, že jejich vlny neslyším. Skřípěl jsem zuby a vycházelo mi to, protože jsem už starý pes a snadno to svedu na vrzající klouby. Ale dnes už chci věci popsat pravými jmény.
Takže Vy, ženy, naříkáte, že Vás muži opouštějí po jedné noci? Že se Vám občas posmívají, pohrdají Vámi, berou Vás méněcenně? Povím Vám proč. Na příkladů jen tří z Vašich mindráků, které jsem nikdy nepochopil. Totiž:
1. mindrák: Vuittonka
Když se ptám přímo žen, proč kupují napodobeniny, nejčastěji mi odpoví: “Protože vuittonka se mi líbí, ale na originální nemám dost peněz.”
Hm, ale kdo vůbec ženám namluvil, že vuittonka je – jak by řekl Forrest Gump – úplně nejvíc nejlepší?
Můj velmi bohatý známý daroval své ženě birkinku. Ta ji vyhodila z okna řvouc, že chtěla “pořádnou kabelku”, v překladu...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům