1) Otevřená otázka
Po krátké zahřívací konverzaci, která připomíná záběh motorů závodních aut před zvednutím startovního praporu, lídr vydá jasný signál o zahájení koučinku. Například se zeptá: “Tak kde byste chtěli začít?” Všimněte si, jak široce je otázka otevřená. Nelze na ni odpovědět ano/ne. Jejím smyslem je 1) získat vnímavost lidí k čemukoli, co potřebují diskutovat, 2) vyhnout se jakémukoli mantinelu, který zbytečně diskusi omezí (například dodatkem: “Ale o rozpočtu se dnes nehodlám bavit.”) nebo který odráží lídrův zájem (“Já bych rád diskutoval o včerejších výsledcích, ale nechci Vás ovlivnit.”)
Otevřená otázka udělá jen to, co musí. Otevře prostor, kam lidé začnou vkládat veškeré své obavy, pocity a problémy, které jsou pro ně důležité.
2) Rentgenová otázka
Druhá otázka, kterou lídr pokládá, vychází z odpovědí, které právě padly. Zaměřuje se nikoli na obsah, ale na formu, na pozadí odpovědí, které není dost jasné, a proto je nutné si na něj posvítit. Této rentgenové otázce se také říká emoční, protože řeší hlavně pocity a reakce, podprahové motivy, které vycítíte mezi řádky (proč zrovna tohle lidé říkají?), věty, které někomu nešly z hrdla nebo v něm dokonce zůstaly (proč, čeho se bojí?). Například: “Zdá se mi, že jsi z Franty frustrovaný. Jak vypadá Váš vztah?” Nebo: “Zní to, jako by ve Vašem týmu bylo napětí. Co myslíš, že se přihodilo?” Nebo: “To je ale ambiciózní cíl, který jste si dali. Jak ho plánuješ dosáhnout?”.
Rentgenová otázka dostane z lidí více než jen slova, více než jen suchá fakta. Vytáhne barvu, vylije...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům