4. Nesrovnávejme partnera s nikým předchozím
Jedna z nejhloupějších poklon zní: “Jsi lepší než všichni před Tebou.” Proč je tak hloupá? Protože téměř nic nevypovídá o osobě, které je určena. Nýbrž vypovídá všechno o osobě, která ji vyslovila.
Za žádných okolností ve vztahu nesrovnávejme dvě osoby. Jsou nesouměřitelné. Předností každého člověka je jeho neopakovatelnost a nezastupitelnost. Jistěže každý nový partner je “někdo, koho jsme nikdy předtím nepoznali”. Jistěže je “výjimečný”. Jistěže je “nejlepší”. Protože je to ON. Je sám sebou. Všichni jsme nejlepší, jací v dané chvíli můžeme být. Ale všichni na sobě můžeme pracovat tak, abychom již za minutu byli lepší. Aniž bychom s někým soupeřili. Jediný relevantní soupeř, se kterým se můžeme poměřovat, jsme totiž my sami. Jen my máme stejnou historii i stejné možnosti.
Lidé, kteří poměřují druhé navzájem nebo sebe s jinými lidmi, tím naprosto odhalují svou metodiku myšlení. Tito lidé jsou schopni závisti, nepřejícnosti a dalších negativních projevů, které paradoxně nejvíce škodí jim samotným. Naznačují, že jsou ochotni “vyrovnávat se svému okolí” jenom tak, že snižovat jeho hodnotu. Nikoli tím, že by se snažili zvyšovat hodnotu svoji.
Takoví lidé nemají sklon posouvat. Mají sklon ponižovat. Z hlediska vztahu jsou lidé, kteří závidí a nepřejí, bez hodnoty. Protože nemají ani základní sebevědomí, na kterém by chtěli stavět.
5. Nechtějme se měnit podle druhých
Jednou ze základních lidských potřeb je být oceněn. Ovšem ještě důležitější je si ocenění zasloužit. Nikdy není dlouhodobým řešením jen přizpůsobit se druhým, a za to získat falešné ocenění. Protože pak nejsme oceněni my, nýbrž originál, na který se adaptujeme. Navíc kdykoli ztrácíme kus sebe, kus své unikátnosti, ztrácíme současně kus své hodnoty.
Asi nejdokonalejším projevem harmonie je jin a jang. Dva zvláštní útvary, které rozhodně nejsou samy o sobě dokonalé. Nicméně dokonale se DOPLŇUJÍ. Ve vztahu je nezbytné být sám sebou. Protože jen tak můžeme tomu druhému dát to nejlepší ze sebe, abychom vyplnili to, co mu schází.
Abychom věděli, co druhému schází, to ovšem musíme nejprve zjistit. Jak se to dělá? Tou nejdůležitější věcí ve vztahu. Komunikací. Pravidelnou rozmluvou o tom, co druhému v životě schází, po čem touží a zda já jsem schopen tyto mezery vyplnit. Slovu schopen přitom musíme správně rozumět. To slovo totiž odráží nejen přítomný stav, ale i všechen čas budoucí. Tedy to, na čem jsem ochoten pracovat a co doplnit. Každé ano párovému vztahu je silným závazkem....
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům