“Nikdo nemůže způsobit, aby ses cítil méněcenně, pokud to sám nepřipustíš.”
Ten tlak začíná od vrstevníků, rodiny, kolegů a okolí vůbec. Jako by chtěli, abychom se cítili kompletně zlomení. Říkají nám, že nemáme pořádnou práci, vztah, životní styl. Od určitého věku se to opakuje a stupňuje. Shrnuto podtrženo: Nejsme dost dobří.
Ty rány jsou o to palčivější, že přicházejí od lidí, kteří nám jsou blízcí. Kterým se svěřujeme, kterým plně důvěřujeme. Mnohdy dokonce od rodičů, kteří by měli být tím hlavním motivátorem, protože na ně nejvíce dáme. To, co říkají, odmalička přijímáme jako fakt. Nejsme-li dobří pro ně, jsme špatnými i pro sebe.
Protože tenhle pekelný tunel znám a vím, jak člověka může sežehnout, dobře si pamatuji, co mi nejvíce pomohlo. Byla to věta mého staršího kamaráda: Nikdo nemůže způsobit, aby ses cítil méněcenně, bez Tvého souhlasu.
Ale pojďme postupně.
Měli jste někdy pocit, že nejste dost dobří? Nestyďte se to přiznat. Je to lidské. Všichni si občas myslíme, že kdokoli jiný je schopen totéž udělat lépe. V této větě je ale jedno zásadní slovo, víte které?
Myslíme.
Domnívat se neznamená, že to tak opravdu je.
Kdykoli se někdo zvenku snaží snížit naši hodnotu, má pro to nějaký důvod. Ten ale častěji souvisí s ním než s námi. Například zaměstnavatelé rádi ponižují své zaměstnance, protože pak mohou snáz tlačit na...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům