1. Všechny pocity vycházejí zevnitř
Nejsou to vnější okolnosti, co nás donucuje cítit se nějak. Naopak. Co namlouváme sami sobě o tom, co se právě děje, je to, co formuje naše pocity. Jsme to my sami. Soudy jiných lidí, neplánované životní rány, nedotažené úkoly… nic z toho není stresující samo o sobě. Pouze naše závěry nás stresují.
Většina lidí by samozřejmě ráda přenesla vinu a odpovědnosti za své pocity na jiné osoby a vnější události. Protože je to snadné. Ale pravdou je, že všechny podstatné konflikty, které nás trápí, začínají uvnitř, v naší mysli. Když se nad ně povzneseme, uvidíme z té výšky, jak sami sebe poškozujeme a sami podkopáváme vlastní sebekontrolu a kázeň.
Příště, až poběžíme proti velké překážce a ucítíme uvnitř hlavy obavu, jestli to zvládneme, přestaňme se ohlížet na věty kolem nás. Pozorujme věty, které jdou zevnitř. Ty rozhodují o tom, co dlouhodobě dokážeme.
2. Nevzpírejme se tomu, kde jsme. Přijměme jako fakt, kde jsme
To, co teď napíšu, je nesmírně důležité. Až příliš často se lidé snaží vyhnout vlastní odpovědnosti za to, kde stojí, tím, že si v sobě rozvinuly nějaké představy, ideály a lži, nebo uvěřili cizím představám, ideálům a lžím o tom, že to, kde nyní stojíme, není místo pro nás.
Já říkám opak. To, kde nyní jsme, je přesně to místo, kde dnes potřebujeme stát. Obsahuje zkušenost, kterou potřebujeme získat, abychom mohli popojít tam, kde máme být zítra. Nikdy nepochybujme o tom, že to je cesta vpřed. Víte, po jaké dráze se pohybuje šíp? Nejprve je zatlačen hluboko do tětivy luku, než je vystřelen dopředu. Kdyby ho lukostřelec nestáhl zpět, neměl by šíp v životě žádnou rychlost.
Jestliže chceme jít v životě vpřed, vezměme všechny tvrdé lekce, které nám dnešek dává, a ponaučme se z nich....
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům