4. Nechme přítomnost, ať přemůže náš strach
Postřehli jste, že lidé, které svírají citové problémy, mluví o tom, co už nechtějí cítit? Řešení je prosté. V tom, aby se zaměřili na to, co chtějí cítit.
Jestliže jsme v situaci, která nás dostává do úzkosti, zapomeňme na to, co nechceme v té chvíli cítit. Pracujme s tím, co chceme cítit. Učme se žít v pocitech, které jsou konstruktivní, ne v lítostech, jak nám ostatní ubližují a jak ztrácíme moc na svými rozhodnutími. Je to právě naopak: Je to NAŠE volba. My DOKÁŽEME změnit způsob, kterým přemýšlíme. Stačí vypustit psa. Čokla, který roztrhá naše obavy. Jak se to dělá?
Kdybychom byli postaveni do situace, že například svého rodiče musíme resuscitovat dýcháním z úst do úst, masáží srdce nebo jakýmkoli jiným způsobem, o kterém si teď myslíme, že ho určitě nezvládneme, v té chvíli nás strach absolutně opustí. Vytlačí ho naléhavost. Přestaneme smýšlet o blbostech typu “Co by si lidé pomysleli, když bych to možná nedělal dobře / když mám oko na punčoše / ušpinil bych si sako / nejsem namalovaná?”, to všechno zmizí z našeho vědomí. Nezbytnost postaví každého člověka do latě. V nejhorších situacích ze sebe VŽDYCKY vydáme absolutní maximum. Bez jakékoli bázně. Nezačneme mlít “Tatíčku, promiň, lidé si myslí, že nejsem dost dobrý, víš? A koukají na mě, tak já se nechci ztrapnit. Musíš umřít, pa.”
Zkoušky, kdy MUSÍME, jsou důležité pro jedno: Uvědomíme si, že to, kolik váhy přikládáme názorům svého okolí, je jenom NAŠE VOLBA.
5. Vykašleme se na představu, že už nesmíme udělat chybu
Když se lidí, kteří v obavě stojí na místě, zeptáte, z čeho přesně mají strach, nejčastěji odpoví, že ze své chyby. Jenže člověk, který se o nic nepokusí, ze sebe nikdy nedostane to nejlepší. Vždycky si bude nevěřit, protože neví, čeho pozitivního je vlastně schopen. Proto lidé, kteří se bojí, mají vždy složitější život. A je to způsobeno tím, že jen stojí. Paradoxní, že?
Naučme se ptát svých vlastních emocí, proč jsme nervózní nebo úzkostliví. Věřit si znamená normálně připustit, že fakt nevíme, co se v budoucnosti stane. Ale to je důvod spíše k uvolnění než ke křečovitosti. Co neovlivníme, můžeme nechat volně připlynout a naložit s tím podle svého nejlepšího vědomí v dané chvíli. Neřešme MOŽNOU chybu. Až to přijde, uděláme to nejlepší, co umíme. A to je vše, co udělat můžeme.
Howard Schultz mi prozradil svou mantru (tyto osobní věci obvykle píšu jen do tištěného magazínu FC, který má specifický obsah, ale jednou výjimka neuškodí): “Tohle je můj život, moje rozhodnutí, moje chyby a moje lekce, které si z toho beru. Nepotřebuji nikomu jinému nic dokazovat. Dokud jiným neubližuji, nepotřebuji se bát toho, co si o mně myslí.”
6. Přijímejme a užívejme si svou osobitost
Neustálé vyhledávání kývacích hlav, které budou...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům